Marlene SUSON
V originále SCARLET LADY,
vydalo Oldag 2003

Anotace : Oldag
Londýn 1833
Justin, hrabě z Ravenstonu, zklamaný v lásce a manželství, má potíže se svou nevlastní sestrou Melanií, která uteče z nejlepší dívčí internátní školy. Kvůli tomu se Justin setká s Georginou Penfordovou a zjišťuje, že je to nejen radikálka s vyhraněnými názory na to, jaké místo by měly zastávat ženy ve společnosti, ale především neobyčejně krásná a inteligentní žena zabývající se na tu dobu pro dámu nebývalou činností – archeologií. Justin postupně mění svůj slib, že se již nikdy nezamiluje, pomáhá Georgině v jejích archeologických výzkumech, dovolí své sestře, aby smysluplně studovala, a přestože se oba s Georginou zuby nehty brání, láska je nakonec přece jen dostihne.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Justin právě míří na přednášku o geologii, aby si zlepšil náladu, kterou mu zkazil dopis od jakési protivné šťoury a staré panny Georginy Penfordové. A tehdy potkává půvabnou dámu v nachových šatech. Když zjistí, že dotyčná má stejný cíl jako on, a dokonce se zdá, že tomuto oboru rozumí, zatouží se s ní seznámit. Jenže neznámá žena před ním prchá…a nakonec zmizí v domě slavné kurtizány.
Jaký si z toho Ravenston vyvodí závěr, je jasné. A on právě potřebuje novou milenku! Chudák ještě netuší, jak moc se mýlí.
Georgina je zprvu tmavým hrabětem okouzlena. Ovšem jen do okamžiku, kdy uslyší jeho jméno.
Tak tohle je její noční můra – tenhle padouch, nelida, lakomec a kruťas, který týral manželku, macechu nechal zemřít v bídě, o nevlastní sestru se nestará a ještě ji nechává trpět nudou v příšerné dívčí škole…
No, ti dva budou ještě chvilku tápat, kdo je vlastně kdo. Ještě že na to mají dost času při společném pobytu v sídle tatíka, lorda Penforda. Tam se můžou hádat, poznávat, bavit, usmiřovat i milovat, a ještě objevovat kostru pravěkého ještěra. A taky dojde na nějaké to zachraňování slabých, aby příběhu nic nechybělo.
První setkání s touto autorkou mě rozhodně nezklamalo. Georgina mi dost připomíná hrdinky A.Quick pro svou nezávislost a nekonvenčnost, jen tomu chybí trocha humoru. Bohužel, ačkoli Suson je docela plodná autorka (zatím jsem našla asi 15 jejích knih), u nás byla přeložena pouze tahle jediná. A to je docela škoda. Takže haló, Oldagu, nechceš něco přidat?


Napsat komentář