E-čtení neboli čtení knih v elektronické podobě. Pro mnohé z nás je to ještě španělská vesnice.
Jenže třeba moje knihovna „papírových“ knih se rozrostla již do takových rozměrů, že začíná utlačovat životní prostor mých blízkých. A to nemluvím o tom, že knihovničky, ve kterých je knihy asi nejlepší skladovat, nejsou nijak cenově příznivé, a často ani dimenzované na to, aby byly využity prostorově na 100%. Ty naložené poličky se prohýbají, a dost se bojím, že jednoho dne to nevydrží.
Věděli jste například, že knihy jsou ohromně těžké, když jich je hodně na jednom místě? Že to vyžaduje speciální stavební řešení, aby se vám regály knih v patře jednoho hezkého dne nepropadly rovnou na hlavu?
Takže i když se tištěné krásce nějaká placatá bakelitová věc půvabem nemůže rovnat, z praktického hlediska má své opodstatnění.
Protože tohle je blog, vlastně takový čtenářský e-deník, myslím, že by neuškodilo zvýšit si gramotnost i v oblasti e-knih. A protože já tomu ještě moc nerozumím, připravili jsme pro vás s majitelem 
takový krátký seriál o e-čtení.
Měli bychom se z něj dozvědět, jak se vyznat v džungli čteček, jestli je čtečka naprosto nezbytná, že existují různé formáty e-knih, na co si dát pozor, jaká jsou úskalí, a na jaká omezení můžeme narazit. A tak dál. Můžete samozřejmě také pokládat otázky, které vás v souvislosti s e-knihami a jejich čtením napadnou.
A nemusíte se bát, že by se série těchto článků byla bohapustou reklamou na čtečky, protože na happyend4.me žádné nenabízejí. Jen bych chtěla, abyste se o e-čtení dozvěděli co nejvíc, a nebáli se ho jen proto, že nevíte co a jak.
Tak, a komentáře jsou vaše. Jestli chcete fundovanou odpověď na nějakou záhadu z téhle oblasti, položte otázky. Budeme se snažit, aby se tu odpověď objevila co nejdříve.
Napsat komentář