V originále WARRIOUR’S SONG
vydalo Baronet 2009
Anotace : Anglie 1272
Píseň válečníka uvádí slavnou sérii pěti dalších romantických příběhů odehrávajících se v Británii třináctého století, a současně představuje i hlavního protagonistu, divokého Graelama de Moreton.
Chandra de Avenell má sice vzezření zlaté princezny, ale umí bojovat jako zkušený válečník a pyšní se svými skutky. Touží být silná a nezávislá. Avšak otec jí vybral ženicha, který se do Chandry zamiluje. Když se mu podaří zachránit Chandru z nebezpečné situace, rozhodne se pro ještě těžší zkoušku, a začne se pokoušet získat její srdce.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐
Tak nevím, jestli jsem si k recenzi vybrala tu správnou knihu. Nerada bych negativně ovlivnila případné čtenáře, ale mně se tento příběh nelíbil. Na vině je hlavní hrdinka Chandra, která mi byla tak nesympatická, že téměř až do konce jsem se s ní nedokázala ztotožnit. Nemám nic proti ženám, které umí bojovat, naopak, někdy to může děj okořenit, ale u této dámy jsem dlouho pochybovala, zda se z ní nějaká dáma někdy vyklube. Nějak mi ta její andělská krása neseděla s její povahou. Podle mého ji autorka stvořila jako nevyzrálou, sobeckou, rozmazlenou a přespříliš hrdou mužatku. Tedy mužatku chováním.
Jerval de Vernon – to je muž, který nejen dostane Chandru za manželku, ale navíc se do ní zamiluje. Na tehdejší dobu to je nezvyklý dobrák – k tomu hezký, mladý a silný. Ani to však Chandru neobměkčí, i když musí se sňatkem souhlasit. Jakýkoliv projevený cit k muži totiž považuje za své vlastní oslabení, ztrátu identity a svobody. A tak svému muži – byť ne zcela záměrně – svou neustávající rebélií způsobuje peklo na zemi. Ironické mi přišlo, jak si byla jistá svým válečnickým uměním, také se s ním neustále vychloubala, ale ve skutečnosti všechny její bojové akce vždycky dopadly špatně. Ne že by to se zbraněmi neuměla, jen její záměry tak nějak nevycházely. Nikdy si však nepřiznala, že muži jsou prostě silnější a stále znovu a znovu se vrhala do nebezpečí…
Teprve křižácká výprava, na které spolu s manželem doprovázeli vojsko tehdejšího prince Eduarda, byla pro Chandru bodem zlomu. Možná konečně začala dospívat…
Abych nebyla nespravedlivá, knize se nedá upřít bohatý děj, spousta dobrodružství, pěkný popis života na anglických hradech, ale i dost tvrdých a krvavých scén, což tak nějak k tomuto období patří. To, že se nám opět dostalo nějakého toho znásilnění a ztráty dítěte, považuje CC zřejmě za nezbytné. Překvapivě tvrdé a pohrdavé mi taky připadlo vylíčení Skotů, kteří svými nájezdy sužovali panství de Vernonů. Jsou tu jako nejpodlejší a nejopovrženíhodnější tvorové pod sluncem.
Věřím, že pokud některým z vás nebude hrdinka protivná jako mně, může vás kniha zaujmout. Já jsem hodnotila průměrem, ale jen díky tomu, že kniha je jinak celkem dobře napsaná…
Zdroj anotace i obrázku : Baronet



Napsat komentář