Trochu mě zarazilo, že pan redaktor v článku (viz. tohle) cítil potřebu položit psychologovi otázku ve smyslu jaké vzdělání má čtenář/ka červené knihovny. Připravila jsem tedy novou anketu, ve které můžete označit stupeň svého vzdělání.
Já si myslím, že tohle čtení a inteligence nemá vůbec žádnou přímou úměru. Jako, že čím hloupější člověk, tím víc přečtené červené knihovny. Je to blbost. Když jsem kolem 13-14 let začala číst hltala jsem jednu takovou knihu za druhou(přes 100 za rok). Pak se mi to trochu přejedlo a začali mě bavit i jiné jako je W.Smith nebo Sidney Sheldon. I těmito příběhy se, ale obvykle prolíná nějaký milostný příběh a v nejednom případě je to hlavní děj knihy, jen trochu drsnější a reálnější. Teď, ale také studuji VŠ k tomu práce a když si představím, že se večer uvelebím s takovou milou knížkou a žačtu se a zasměju tak se vždycky už nemůžu dočkat. Je to jeden z nejlepších relaxů, který znám. Tak jsem se k tomuto čtení vrátila jen ne v takové míře a občas prokládám něčím jiným 🙂 Je to fakt super hlavně když se člověk trefí na tu správnou knížku.
Fin
to Kometa: jela bych moc ráda, ale mám teď hrozně práce do školy a žádný prašule.
Jinak souhlasím, spolustudenti nejsou nic extra, zatímco několik vyučujících by stálo za hřích 🙂
Kometa
Fin: Myslím, že se docela shodneme. 😀 Hele tak to určitě pojedeš na konci dubna na výlet, když máš tu slabost pro jeho přednášky, co? 😀
Ono někteří nad čtyřicet vypadají líp než někteří pod čtyřicet. 😀 Alespoň je se na co koukat, když není z čeho vybírat mezi spolustudenty. Je fakt zajímavý, že v pedagogickém sboru je tolik chlapů a mezi studenty minimum.
Napsat komentář