Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde jsem se dělila o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Veškerá sláva nepatřila jen mně, moc mi pomáhaly Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další… …a teď vstává z popela. Držte palce.
Trochu mě zarazilo, že pan redaktor v článku (viz. tohle) cítil potřebu položit psychologovi otázku ve smyslu jaké vzdělání má čtenář/ka červené knihovny. Připravila jsem tedy novou anketu, ve které můžete označit stupeň svého vzdělání.
to Kometa: myslím, že I.Ř. je asi nejatraktivnější učitel na fakultě a jeho přednášky jsou skvělý, jenom ty eseje a hafo četby moc nemusím. Za mladý považuju všechny pod čtyřicet, člověik nesmí být zas tolik vybíravej 😀 – osobně mám slabost pro Z.V. a jeho přednášky
Kometa
Fin: Tak už jsem doma. Ne o V. H. se nejedná. Toho nevedu, protože to prý nestojí za to. Kámoška zase udělala trapas před Z. V. Ale drbat jeho idol, že se nestydíš. 😀
Myslela jsem I.Ř. z katedry. Ty hodiny jsou vždycky super. Otázkou je, co se ještě považuje za mladé. 😀 Protože u nás se v poslední době vyskytuje E.M. a jeho spoluobyvatelé, takže mladé už je všechno ostatní. 😀
Kate: VOŠky se počítají do vysokoškolského vzdělávání, takže se můžeš podel mě hrdě označit za vysokoškolačku 😛
Fin
to renka: tak se tolik nečerti 😀 mám psychologii ráda, vždyť ji částečne studuju. Já jsem jenom chtěla říct, že se dnes až moc různí lidé či skupiny odvolávají na názory odborníků, aniž by bylo jasné, jaká východiska za těmi názory stojí. A zrovna psychologie není moc empirická věda a velice u ní záleží na přístupech, metodách a výkladech, které mohou být dost různorodé – nenarážela jsem ani tak na náš článek, spíš nějak obecně.
Zrovna o červené knihovně by mohl nějaký psycholog říct, že ji čtou jenom hloupé ženy, protože jejich intelekt by nestačil na kvalitní literaturu; stejně jako by mohl jiný prohlásit, že jde o frustraci z nešťastného života; nebo že se při tom ženy identifikují s archetypální postavou hrdinky; a to ani nemluvím o Freudovi 😀
Kate
Vyšší odborná se nepočítá? 🙂 Ne, že bych si té své Dis. nějak moc vážila, byly to ale moje nejskvělejší a také nejproflákanější dva roky života…..:)))))
Kometa
renka: Psychologie je pavěda, ale ona historie taky, protože nemůžeš provést opakovatelný pokus jako třeba v chemii… a několik dalších důvodů, které už si z přednášky nepamatuju.
Fin: Odepíšu ti až z domu, protože sedím na univerzitním stroji a je tu moc očí. 😀 😀
Peťule
Já nechci nic říkat ale chodím asi do 5 knihoven a vždycky jsou knížky z červené knihovny první rozebraný. 🙂 A hlavně radši se začtu do romantické a pohodové knihy než do nějakej vražd a scifi – to si můžu přečíst noviny 🙂 Jo a sama studuji vysokou školu
Fin:
Hele, na psychologii mi nesahej. 😉
Koneckonců pan docent Rymeš odpověděl jak nejlépe mohl, a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. V jeho odpovědi není nic, co by se kohokoliv mohlo dotknout. Ani přesně nevíme, jak a na co se pan redaktor zeptal.
Takže jsme na tom jako ve Stopařově průvodci. Odpověď je 42, a ještě musíme ale zjistit, jak zněla otázka.
Jinak ale nemám moc ráda, když se nasazuje na psychologii jako na pavědu, nebo že se nemá brát vážně. Jasně, když se dělá stereotypně a rutinně, tak výsledek nestojí za nic, ale to platí pro jakoukoliv jinou lidskou činnost, pokud zrovna nemontujete součástky na montážní lince.
Naopak je psychologie podceňovaná, a zrovna tam, kde by se díky ní dalo udělat hafo práce, není buď vůle nebo prostředky. A to proto, že psychologii lidi vážně neberou, takže přece na ni nebudou vynakládat svůj drahocenný čas nebo ještě drahocennější korunky. Případně se jí bojí. Aby ten psycholog nedejbože zjistil jaký opravdu jsem!
A pokud zůstaneme u literatury, nejlepší spisovatelé a spisovatelky jsou výbornými psychology, protože pak jejich příběhu uvěříte, dokáží ve vás vyvolat přesně ty emoce, které příběhem vyvolat chtějí. Pokud tomu tak není, vyleze dílo, které je slátanina bez hlavy a paty.
Napsat komentář