Bazar: Ne
v originále THE CAPTIVE HEART
vydalo nakladatelství Baronet, 2009
Píše se rok 1461, po celé zemi řádí válka. Dvůr krále Jindřicha VI. se rozprchne a dcera lékaře královny Margaret se ocitá v nebezpečné situaci, o to horší, když jeden z northumberských baronů žádá její ruku pro svého krutého syna. Slabost jejího otce zažene Alix do manželství bez lásky. Manžel však záhy umírá, Alix se uchyluje do Skotska a svěří svůj život na milost zachmuřenému zemanovi, který však, pokud se podaří rozehřát jeho srdce, jí dokáže poskytnout lásku, o níž vždy snila.
Hodnocení: ⭐ ⭐
Anotace naznačuje děj první poloviny knihy, tak přidám ještě tu druhou. Alix utíká do Skotska před laskavým, ale chlípným (?!) tchánem, který se s ní rozhodl oženit. Tam se setkává s mužem snů, zemanem Malcolmem z Dunglais. Sňatkem s ním se stává nejen paní tvrze, ale i maminkou malé dcerky z Malcolmova prvního manželství. Začíná idylický rodinný život, který ale začne narušovat Alixin tchán, který po uprchlé snaše nepřestal pátrat. Dojde na autorčin oblíbený únos (v každém díle Letopisů nějaký najdete) a vysvobození, ale tchán to stále nevzdává. Celý spor o Alix pak musí řešit skotský i anglický arcibiskup.
Když je problém konečně vyřešen, zasáhne rodinu jiná vážná hrozba v podobě Malcolmovy utajované bývalé manželky. Je to velmi ujetá až úchylná dáma, která kromě vražd a sexuálního zneužívání náhodných pocestných btw. plánuje pomstu pro Malcolma a jeho blízké.
Co k tomu napsat? Kdyby kniha skončila na straně 202 (a ne 363), bývala bych s lehkým pokrčením ramen dala tři hvězdičky. Nechybí docela pěkná romance, napínavý příběh ani vášeň. To čím autorka nechala Alix projít v prvním manželství, je sice jen pro silné nátury, ale vztah s Malcolmem je opravdu pěkný. Jenže příběh pokračuje. 😥
Čtenář se ve druhé polovině musí prokousávat třikrát nastavovanou kaší v podobě Alixina tchána, který to ne a ne vzdát a nikdo ho ne a ne zabít. Totální katastrofou pro celou knihu je ale postava Malcolmovy bývalé manželky, o které se toho opravdu dozvíme nechutně mnoho. To není nesympatická záporná postava. To je totální zabiják vkusu.
Oproti předchozímu dílu musím s vděčností kvitovat úbytek podrobností o intimní hygieně postav. I vulgarizmů je tu mnohem méně než v Nevěstě z hranice. Dalším plusem je celkem příjemná obálka, kterou člověk při cestě autobusem nemusí schovávat v neprůhledném obalu. 🙂
Jen škoda, že BS nepíše spíš milostné povídky než romány. Mívá dobré nápady a některé scény jsou fakt povedené. Zbytek je ale jen nestravitelná vata. Také se jí moc nedaří nenásilně navazovat historická fakta na příběh. Vždycky je to hup tam a hup zpátky. Pokud se vám ale líbí příběhy plně dějových zvratů a baví vás skotská historie, zkuste do toho jít. Jen se připravte na tři vědra klišé a pytel nechutných sexuálních praktik.
P.S. Na straně 341 je napsáno: „Bleskově se oblékl, přestože mu v tom dost bránila pouta a řetěz.“ Kdyby mi někdo byl schopen vysvětlit, jak se člověk s pouty na rukou dokáže obléknout, byla bych mu moc vděčná.
(zdroj anotace a obrázku: Baronet)



Tohle jsem si dneska přitáhla z knihovny.