Bazar: Ne
v originále JUST LIKE HEAVEN
vydalo Ikar, 2012
Anglie, 1824
Anotace:
Marcus Holroyd je dokonalý gentleman. Lady Honoria Smythe-Smithová zase mladší sestra jeho nejlepšího kamaráda Daniela. Vlastně jediného opravdového kamaráda. Ovšem tvrdit, že by přáteli byli Marcus a Honoria, to by chtělo notnou dávku odvahy. Není to tak dávno, co i Daniel s Marcusem neoslovili jinak než „Moskyre“, případně „Štěnice“.
Když se tedy Daniel dostane do problémů a musí opustit rodné sídlo, je nasnadě, že poprosí právě Marcuse, aby na jeho sestru trochu dohlídl. Tedy aby (samozřejmě nenápadně) odháněl pochybné nápadníky. Prosbu přítele pravý gentleman nikdy neodmítne, ať je úkol sebeobtížnější.
Lady Honoria totiž zoufale touží po třech věcech – po sluníčku, po novém páru bot a především po manželovi. Po něm touží tak zoufale, že na své nápadníky doslova líčí pasti. Když se do jedné z nich omylem chytí Marcus a zraní si nohu, musí se teď naopak ona postarat o něj. A strávit s ním podstatně více času, než by si přála!
Hodnocení: skoro ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Tak tohle je anotace, kterou najdete na zadní straně knihy. A… inu jak to říct, trošku přibásněná, protože kniha není tak úplně v tomto duchu. Například past, ve které Marcus uvízne – jediný, kdo se do ní měl „chytit“ byla Honorie, nápadník se měl lapit na Honorii. Pravdou je, že v ní ale skončil Marcus.
Asi začnu Honorií. Pamatujete si na recenzi Poznáš to z polibků? Tak tato slečna patří do rodiny, která pravidelně každý rok nutí hudební velikány rotovat v místě jejich posledního odpočinku. A taky vůbec nechápe, kam se vždy vytratí její nápadníci. Sice byla rozhodnutá je odmítnout, kdyby se vyslovili, ale oni se vždy ještě předtím nevysvětlitelně vypaří. No případ pro detektiva.
Svou pílí se ovšem velmi často dostává do roztomile trapných situací zrovna před očima Marcuse. Ale co, pro něj je Štěnice, tak co si s tím lámat hlavu.
Ovšem jak již tušíte, ze Štěnice se stane Jedna jediná, když se Honorie přiřítí jako anděl spásy k lůžku nemocného Marcuse. Scéna, kdy Honorie objektivně hodnotí svůj pečovatelský potenciál, je jedna z nejhezčích a nejroztomilejších v knížce.
A teď Marcus. Normální chlápek, ovšem titulovaný a zámožný. Nenávidí sezóny ve městě, ale přesto na něj Honorie během sezony stále naráží. Asi nějaká obchodní jednání… A pak se ocitá bez rodiny a na smrt nemocný v péči nekompetentního lékaře. No není to ideální kulisa pro vznik něčeho romantického?
Nesouhlasím ale s autorkou, že ve jménu rodinné soudržnosti je dovoleno ubližovat notám, taktům a harmonii. Proto za obhajobu prznění hudby, a za trochu nedotažené detaily (Danielův útěk, Danielův návrat, nebo proč proboha líčit pasti tak daleko od domova, když blíže by to jistě splnilo účel, a navíc by se lapený určitě dostavil a nestrhnul si záda cestou zpět…) dávám necelé čtyři hvězdy, ale dá se to číst celkem dobře, a komické situace, ve kterých se hrdinové ocitají, jsou unikátní, jak je u JQ zvykem. A potkáte spousty známých z předchozích knih. Včetně slečny Butterworthové…
(zdroj obrázku a anotace: Ikar)

Ještě jsem zapomněla, že se mi moc líbilo propojení s Bridgertonovými (Colin perlil) a lady Danburyovou, ale slečna Butterworthová už mi začíná lézt krkem.
Četla jsem ji těsně před druhým dílem série a v porovnání s ní trošku bledne. Marcus mi byl moc sympatický, Honorie jen někdy. Líbilo se mi její odhodlání, ale občas to trochu přeháněla. A její poznámka v epilogu – to vážně všechny vdané Smythe-Smithovy ztatí rozum/sluch?
Líbí se mi, že se i u téhle knížky můžu spolehnout na laskavou úsměvnost a jiskřivou konverzaci. Jen konec byl po dobrém rozjezdu takový nějaký matnější.
Mně bohužel taky, opravdu jsem se zasmála jen během líčení pasti a při představě toho dvoumetrového králíka. Ale i tak se těším na další díl.
přišla mi průměrná :-/
Málem jsem se rozplakala štěstím, když jsem v regále našla novou knížku od Julinky 🙂 A pláču dál, protože se mi podařilo jí doslova zhltnout během pár hodin, až tak mě bavila 🙂 Doufám, že další díl bude co nejdřív… 🙂
Na novou sérii jsem, byla docela zvědavá a musím říct, že mě autorka, opět nezklamala. Příběhy J. Quinn, patří k mým oblíbeným, protože jsou čtivé a poutavé. Občas jsem, ale měla pocit, že mi některé části příběhu, nedávají smysl – např.: Políbil, vlastně Marcus Honorii, když spadli na zem?…
Knížce dávám čtyři hvězdičky a doufám, že už se u nás brzy objeví příběh Daniela…
Právě jsem ji dočetla a jsem unešená:D moc se mi to líbilo:-)
Zapatrala jsem po netu a dalsi pribeh z teto serie skutecne patri vyse zminovane dvojici 🙂 Snad neprozrazuju zadne tajemstvi, pac v zahranici jiz kniha vysla.
Přečteno za 4 poctivé **** – hezké, čtivé. JQ se opět hezky pohrabala v emocích, které následně hýbaly postoji hlavních hrdinů. Bohužel však na úkor akce, chtělo by to víc nějakého vzrůša, určitě by to děj okořenilo. Daniel… myslím, že on by mohl být jedním z dalších hrdinů JQ, opravdu tam byl jeho příběh jen lehce mázlý, ale má hoch potenciál, to určitě 🙂 Taky mi přišlo, že JQ věnovala pár „záhadných“ komentářů kouzelně krásné slečně Wynterové, která se objevila souhrou náhod jako jedno děvče v kvartetu Smythe-Smithových. No, uvidíme, necháme se překvapit 🙂