Bazar: Ne
Patricia CABOT (alias Meg Cabot)
V originále LADY OF SKYE,
vydalo Oldag 2004.
Anotace (www.oldag.cz):
Ostrov Skye, Skotsko, 1847.
Doktor Reilly Stanton, osmý hrabě ze Stillworthu, opouští svou londýnskou praxi a odjíždí na ostrov Skye v severním Skotsku, aby si dokázal, že není opilec a budižkničemu, jak se o něm vyjádřila jeho bývalá snoubenka, ale je schopen obstát v drsných podmínkách na severu jako venkovský lékař. Zakrátko však zjistí, že zde má v lékařské profesi konkurentku – urostlou a divokou rusovlásku Brennu Donnegalovou, dceru někdejšího lékaře na Skyi, která metodicky a s velkým zaujetím pokračuje ve výzkumech svého otce a snaží se čelit epidemiím cholery, jež ostrov postihují. O Brennu se uchází hrabě z Glendenningu, ale ona ho odmitá. Reilly a Brenna jsou zpočátku jako oheň a voda, postupně však k sobě nacházejí cestu a nakonec po mnoha napínavých a někdy komických situacích se do sebe zamilují.
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Výborné, moc jsem se nasmála mile ironickému humoru. A navíc se nakonec vezmou, takže kdo jste nečetl, ČTĚTE.
Třeba už proto, že autorka je u nás mnohem známější pod jménem Meg Cabot, jak mě nakonec přesvědčila elgyn. Ano, známá je především celá sága o princeznovských trampotách, ale i další dílka. Jako „Patricia“ publikuje právě historické romance. Kromě téhle knížky a potom jedné povídky v knížce Láska ve Skotsku u nás zatím nic jiného nevyšlo! A proto volám: Oldagu, nespi a vydávej!
A o čem je příběh? Anotace je celkem výstižná, jen v textu se dozvíme, že Reilly je markýz, ne hrabě. Jen tedy dodám, že my navenek vidíme dva suverénní kohouty na jednom smetišti, ale PC nám dá nahlédnout i do jejich myslí a pocitů, které mají do suverenity daleko. Krásná společenská Popelka a modrá punčocha tu najde muže svých snů, léčící markýz se tu stane opravdovým lékařem a vy se u toho zasmějete.
Jen jedno si neodpustím. Přeci každý čtenář romancí ví, že společenské postavení na základě titulu je následující: král, princ, vévoda, markýz, hrabě, vikomt, baron… a pak už v tom mám trochu zmatek. Ovšem PM nám tu tvrdí, že ubohý markýz se hraběti společenským postavením nemůže rovnat. Buď v tom má Patricia-Meg guláš, a nebo to zmotal překladatel. A nebo v tom mám guláš já a pak mě opravte.
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 3,87 (45 x)
Loading...
Celkem se mi kniha líbila, ale něco tomu chybělo, dávám 4*
V noci jsem dočetla Rusovlásku a dávám 4,5*. Z kraje jsem měla problém se vypořádat s nezvyklým stylem textu, ale jinak moc hezký neotřelý příběh. ( Nechtěla bych se zůčastnit té večeře, kdy po jídelně běhají krysy 😉 )
Tak jsem četla a musím souhlasit s tím, že je to moc vtipné a milé a tak, ale dávám jenom čtyři. Přeci mi tam něco chybělo. Jinak jsem podle AAR webu zjistila, že opravdu je to tak, jak je v anotaci. Reilly je markýz a hrabě je hrabě. Takže možná bylo něco v nepořádku s překladem významu vět a ne s tituly. Mám za to, že většina autorek historických romancí si na tituly dává opravdu pozor (navíc základní přehled je dosti primitivní).
Renka: Je to v podstatě opravdu tak, jak říkáš, nicméně realita je velmi komplikovaná. U britské šlechty se rozlišuje rodová linie a pořadí či přechody rodinného jmění, velmi často tak spojené i s rodovým jménem. Navíc některé tituly anglické šlechty jsou rozlišovány dle svého původu, tedy titul je navazující na předchozí či nový nebo přidělený za zásluhy, atd. Podle toho se pak tzv. „cení“. Odlišně taky byly do určité doby pojaty tituly skotské šlechty či irkých pánů. Zjednodušeně řečeno – markýz stojí nad hrabětem, nicméně společensky může být takový hrabě opravdu mnohem váženější postavou (s ohledem na svou zpřízněnost a původ titulu). Tudíž sice bude stát při oficiálních příležitostech za markýzem, ale jinak bude společensky přijímán jako významější člen smetánky. Nevím, jestli to je jasnější, jelikož je to opravdu trochu komplikované, ale nepředpokládám, že to měla autorka na mysli. Podle mých zkušeností autorky zásadně dodržují základní linii a pravidly významnosti se nezabývají. Nicméně tohle platí pro ostrovní šlechtu cca od začátku 18. století. Šlechta na kontinentu je už naprosý labyrint. 🙂
Skvělé čtení! Budiž PC odpuštěna společenská degradace markýze.
Našla jsem to na Wikipedii pod heslem markýz.
Zrovna včera jsem tuto knížku dočetla. Bylo to milé a svižné. A k těm šlechtickým titulům: já sama se v tom nevyznám, ale to, co jsem našla na netu dává za pravdu tobě.
Tak z originální textu jsem zjistila, že překladatel to nezmotal. Takže buď já a nebo Patricia-Meg