V originále STARS IN THE SOUTHERN SKY
vydalo Alpress 2008
Anotace : Anglie/Austrálie 1954
Estella po necelém roce manželství zjistí, že ji manžel podvádí. Ještě téhož dne se potvrdí, že je těhotná. Bez jediného zaváhání opustí mladá žena Londýn a přijme místo veterinářky v Austrálii přímo v srdci vyprahlé divočiny. Chce pro své dítě zajistit skromný, ale šťastný domov. Nejprve se však musí poprat s nástrahami nového života, těžkou prací, únavným vedrem a nedůvěrou místních farmářů i domorodců.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Estella je typická městská žena. Studium, vdavky, domácnost – asi by dál žila v Londýně v poklidu rodinného života, nebýt manželovy nevěry. Život je náhle vzhůru nohama – mladá žena zůstává bez domova, bez peněz, bez manžela a těhotná. Zůstala jí jen tetička Flo – a právě ta přijde s odvážným nápadem. Estella může převzít veterinární praxi po svém otci. Chce zmizet z Londýna? Tak vzhůru do Austrálie!
Pravdou je, že nešťastná žena netuší, do čeho jde. O Austrálii ví asi tolik, co o svém biologickém otci – tedy prakticky nic. Do nového života se však vrhá s odhodláním. Čeká ji městečko Kangaroo Crossing, jeho obyvatelé i zvířecí pacienti. Estella už si maluje budoucnost růžově – ovšem jen do okamžiku, kdy vystoupí z letadla a uvidí – pustinu.
Moc pěkný příběh. Estella sice prožívá osobní tragédii, ale díky změně prostředí zase dostává spoustu jiných darů – sebepoznání, přátelství, sousedskou sounáležitost. Nejdřív si však musí projít očistnou lázní, neboť místní nejsou z nové veterinářky nijak nadšeni. Estella musí dokázat, že něco umí, musí si zvyknout na jiný způsob života, na novou zem s její krásou i krutostí. Chvíli to trvá, ale už už se zdá, že tu najde skutečný domov. A možná i novou lásku. Netuší ovšem, že na obzoru je nečekané nebezpečí…
Milovníci vášnivějších scén přijdou v tomto románě zkrátka. Zato tu najdete čtivě popsány zdejší různorodé postavičky, vztahy mezi nimi, jejich život na farmách i v městečku, nebo sžívání Estelly s jižním kontinentem. Přesto romantika nechybí – jen pro Estellu je zatím těžké důvěřovat mužům.
Asi bych přidala ještě půl hvězdičky, ale závěr mi nešel pod fousy (přeneseně – fousy opravdu nemám ;-)) Nějak nedokážu skousnout, když se v zarytém bídákovi zničehonic probudí svědomí jen díky pár slůvkům. Ale stalo se, a díky tomu se všechno snadněji dotáhlo k happy závěru. A na to přece vždycky čekáme. 🙂
Zdroj anotace a obrázku: Alpress



Napsat komentář