Elizabeth ASTONová
v originále MR. DARCY’S DAUGHTERS
vydalo Leda 2009
Regentská Anglie
Anotace:
Nejoblíbenější román anglické klasické literatury, Pýcha a předsudek Jane Austenové, končí – jak jinak – svatbou. Vděční čtenáři, sdružení v literárních společnostech, často o jeho příběhu iniciativně přemýšlejí: „Jak to bylo dál? Žila Elizabeth se svým Darcym opravdu pak šťastně až do smrti?“ A tu se chápe pera současná britská spisovatelka Elizabeth Astonová, přikouzlí Darcyovým početnou rodinu a mapuje osudy jejích členů.
Ocitáme se pak v Londýně roku 1818. V Evropě po Napoleonovi vládne znovu mír, nastává jiná doba, staré konvence ustupují odvážným myšlenkám nového století. Do města, kde právě začíná tradiční jarní společenská sezóna, přijíždí z venkovského panství k příbuzným pět mladých Darcyových dcer. Jak obstojí ve víru plesů, návštěv, nových známostí, ve spleti intrik, klevet a nezvyklých složitých vztahů, když rodiče dlí v cizině a oporu je třeba hledat hlavně ve vlastním rozumu a citu?
Na světě už existuje několik tisíc napodobitelů a pokračovatelů Jane Austenové, ale jediné Elizabeth Astonové (nomen omen) se dostalo kritického uznání – a to právě za její román Dcery pana Darcyho, jenž se stal rovněž světovým bestsellerem.
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ , ale s velkými výhradami!
Hrozně dlouho jsem byla na rozpacích, jak knihu hodnotit. Kniha se hrdě hlásí k odkazu Pýchy a předsudku, a označuje se, musím říct drze, za její pokračování. Pokud bych tedy knihu hodnotila, jako pokračování P&P, musela bych dát hvězd hodně málo. Chápu díla Jane Austenové téměř jako literaturu faktu, takže pokud by se to s dcerami Elizabeth a Fitzwilliama Darcyho seběhlo tak, jak si vymyslela pí Astonová, byli by všichni členové Darcyho rodiny společenskými mrtvolami na věky věkův. A rozhodně jsem nebyla schopná přijmout jako fakt, že by mí literární oblíbenci vychovali hned dvě Lýdie, jednu svatouškovskou Mary a jen jednu ELizabeth! Brr! A ze sympaťáka Fitzwilliama, který sice pojal náklonnost k Elizabeth, ale nedokázal se přenést přes její nedostatek věna a konexí (jeho mínus), je tu pitomý politik.
I když autorka jinak moudře vyškrtla z dění téměř všechny postavy, které známe z díla Jane Austenové, přesto se mi kniha jako pokračování P&P nelíbila. Také z původního díla vykradla kde co, ale to asi všechna „pokračování“. A ještě do toho zapletla trochu Rozumu a citu.
ALE v případě, že člověk vezme korekční pásku, a trpělivě přelepí všechna známá jména nějakými úplně jinými, a zapomene, že kdy četl nějakou Austenovou, se moje hodnocení odvíjí následovně:
Hezký a zajímavý příběh, trochu skandální, ale hezký. Líbí se mi, že Camilla, jejíž předobrazem byla určitě Elizabeth Bennetová (ale my vlastně nevím, kdo to byl, že jo? 😉 ), není úplně bez chyb. Úžasná byla postava Athley, která mi moc připomínala Hyacint od J. Quinn. Výborná je Sophie, paní a pan G., Fanny, Pagoda Portal… Celá pětka děvčat D. jsou postavičky k pohledání. Osud Athley by mě koneckonců docela zajímal… A protože Astonové vyšla kniha The Exploits and Adventures of Miss Athlea Darcy, možná se ho i dočkám.
Ještě musím vyzdvihnout práci a um paní překladatelky Evy Kondrysové, protože bez jejího vynikajícího překladu a literárního nadání kniha mohla dopadnout velmi bídně. Sice bych oželela „mamičku“ a „děvečku“ či podobné archaismy už opravdu prastaré, ale paní Kondrysová: Děkuji za krásný čtenářský zážitek.
Děj je košatý, někdy i překvapivý, a troufám si říct, že si knížku za čas znovu s chutí přečtu. Tedy pokud najdu sílu na mentální nebo fyzické přelepování jmen.
(zdroj anotace a obrázku: Leda)




Napsat komentář