TAJEMSTVÍ DENÍKU

Josephine COX

V originále MISS YOU FOREVER

vydalo Domino 2002

Anotace :

Anglie 1855 / 1912

Za větrné zimní noci našla Rosie na svém dvorku zuboženou tulačku, kterou krátce před tím přepadli a ztloukli lupiči. Nechala ji převézt do charitativní nemocnice, kde sama pracovala jako ošetřovatelka, a tam o ni obětavě pečuje. Stará žena nemá žádné příbuzné, jejím jediným společníkem je opelichaný psík. Veškerý ženin majetek je skryt v obnošené vetché brašně.
Rosie záhy seznává, že před sebou nemá žádnou obyčejnou žebračku, jak by se mohlo na první pohled zdát, nýbrž jemnou kultivovanou dámu. O pacientčině záhadné minulosti, o jejím pohnutém dětství, nadějích i slibné budoucnosti, o jejích dívčích snech i životní lásce vypovídají deníky,na nichž stará žena lpí jako na drahocenném pokladu. Ochotně je však svěřuje Rosii, která pro své vlídné a laskavé srdce brzy získá ženinu důvěru. Co odhalí zažloutlé stránky? A jaká překvapení uchystá staré dámě budoucnost?

Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ a třičtvrtě

Máme tu další dosud nepublikovanou autorku, pro kterou ovšem zřejmě budete muset sáhnout do archivů vaší místní knihovny. Krátce poté, co jsem se do knížky začetla, jsem zjistila, že mi styl velice připomíná Catherine Cookson. Těm znalejším jistě hned dojde, že děj nebude žádná poetika – a budou mít pravdu. Příběh je prostě „ze života“, a zahrnuje proto období smutná i veselejší. Přesto je napsán velmi hezky, nevyplnily se ani počáteční obavy z chmurného dopadu na mou náladu.

Tentokrát autor anotace neudržel na uzdě stavidla své výmluvnosti a já jako recenzent už k ději prakticky nemám co přidat. Snad jen upřesnění, že příběh začíná krátce v roce 1912, kdy Rosie najde onu záhadnou tulačku, ale vzápětí se vracíme o téměř šedesát let zpět a díky deníkům se seznamujeme s dívenkou Kathleen, jejím dramatickým dětstvím a dalším občas až podivuhodným vývojem jejího života. Náhoda v něm hraje docela podstatnou roli.
Kathleen se možná nesplnilo všechno, po čem toužila, přesto z toho mála, čím ji osud obdařil, dokázala být spokojená. A jak bych ji hodnotila jako člověka? Žena s laskavým srdcem, spoustou optimismu, a i když není žádná puťka, někdy možná až příliš trpně snáší nepřízně, co ji potkávají.
Ale konec, jak to má být, jí vše vynahradí – jen si na to musí počkat opravdu dlouho…

Pokud zrovna máte náladu na něco něžně romantického, tuto autorku raději nechte na jindy. Ovšem jinak stojí kniha rozhodně za přečtení.