12. 7. 2009

HŘÍŠNÉ TAJEMSTVÍ

v originále SOMETHING SINFUL

vydalo Domino 2009

Připadala mu jako zjevení: exotická bohyně, která se vznášela slavnostním sálem a přitahovala pohledy všech přítomných mužů. Stačil jediný pohled a Charlemagnu Griffinovi okamžitě vytanula představa vlahých nocí a saténově povlečeného lože…

Ta představa byla naprosto scestná, jak záhy zjistil, poněvadž dáma sice vyhlížela svůdně, nicméně svést se jen tak nedala. Ale protože Charlemagne nepatřil k mužům kteří se nechají lehce odbýt, vytasil všechny trumfy z rukávu, včetně podrobností chystaného obchodu, na němž hodlal pohádkově zbohatnout.

I v tom se však šeredně zmýlil. Lady Sarala Carlisleová možná působí jako neškodná naivka, ovšem pod touto maskou se skrývá brilantní mysl výtečné obchodnice. Jak by mohla nevyužít cenných informací, které jí Charlemagne tak hloupě vyzradil? Proč by se měla ochudit o bohatství, které jí může spadnout do klína? A proč by se měla v takovéto výjimečné situaci zaobírat banální otázkou, jestli za to všechno nakonec nezaplatí neúměrnou cenu? A jaká je vlastně cena srdce obletované dámy?

Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐

Sarala se teprve před několika dny přestěhovala se svými rodiči z Indie zpět do Anglie – její tatínek totiž po svém bratru zdědil titul markýze. A tak ačkoli je Sarala Angličanka, narodila se a celý život prožila v Indii. Anglická smetánka ji tak považuje v podstatě za cizinku, a to pro ní zrovna moc dobré není. A navíc v Indii Sarala mohla spolu s otcem obchodovat, zato v Anglii je to zhola nemožné.

Když Charlemagne, familiárně oslovovaný Shay, na jednom z večírků spatří exotickou krásku Saralu, opravdu ho nenapadne nic jiného, než se začít ješitně vychloubat, kterak se mu následující den podaří uzavřít jeden velmi výhodný obchod – nákup luxusního čínského hedvábí. Sarala si vcelku prohnaně získané informace přebere ve svůj prospěch a Shayovi hedvábí vyfoukne.

Tím Shaye nejdřív rozzuří, ale pak jí vyhlásí obchodní válku – začne se Saralou vyjednávat podmínky, za nichž by od Saraly hedvábí získal zpět. Během jejich následujících setkání mezi nimi přeskočí i jiskra, a tak zanedlouho už ani jeden neví, jestli jim jde o hedvábí, nebo o něco úplně jiného.

Vše se ještě zkomplikuje tím, když Shaye začne kdosi sledovat a Shay zjistí, že příčinou toho je právě zásilka hedvábí, kterou má ale stále ještě Sarala. K tomu se na scéně objeví i Saralin starý známý z Indie John DeLayne a dojde i na trochu toho vydírání.

Upřímně se přiznám, že kniha se mi moc nelíbila, Shay ani Sarala se nestali mými oblíbenými hrdiny a navíc mi nějak přišlo, že autorka zapomněla do příběhu vmíchat trochu inteligence a vše postavila na rádoby vtipných situacích, které však vyzněly spíše trapně, a když se hrdinové snažili řešit problémy jakoby rozumně, rozum bohužel někde zapomněli. A kdo byl fakt protivný až hrůza, tak Saralina matka, to by byla tchýně k pohledání.

Zkrátka jiné knihy od této autorky, vyjma knihy Půlnoční setkání (ta na mě udělala stejně nemilý dojem), se mi líbily víc.

^{(zdroj anotace vč. obrázku www.dominoknihy.cz)}

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,00 (28 x)

Loading…

6 komentářů: „HŘÍŠNÉ TAJEMSTVÍ“

Werana

4. 4. 2011

No, tak neohromila, ale ani neurazila… Markýza byla fakt protivná. A DeLayneovo ztrapnění jsem si taky užila. A přála jsem mu to. Kdyby měl trpět jen za to, že „hrdinka byla kdysi mladá a blbá“, taky bych ho litovala, ale jelikož chtěl tuto její chybu využít ve svůj prospěch a sprostě ji vydíral, tak podle mě dostal, co si zasloužil… 😀
3*
renka

23. 3. 2010

KatkoD: Zrovna čtu knížku od Jude Deveraux, kde se kůň také jmenuje Charlemagne… Asi se jedná o oblíbené koňské jméno… A nebo v angličtině hezky zní…

Každopádně bych si netroufla z toho usuzovat, jestli autorce dochází, či nedochází fantazie. Ale prolétla jsem tuhle knihu, a odložila ji na hromádku „přečíst, až nebude po ruce nic lepšího“
KatkaD

23. 3. 2010

Tuto knihu jsem sice nečetla, ale Charlemagne se jmenoval kůň hlavního hrdiny v Pokořeném svůdci. SE zřejmě dochází fantazie:)))
Bronze1

14. 8. 2009

I když mám Enoch docela ráda, tak tahle kniha byla menším zklamáním. Shay mi prostě k srdci nepřirostl. Námět z indickou „princeznou“ je docela povedený, ale zpracování je poněkud laciné. Jak psala Dita knížka je hlavně o rozhovorech a místy jsem se opravdu ztrácela. Všichni měli potřebu neustále něco říkat, že jsem ani nepostřehla, že se např. z plesu přesunuli už domů. Hříšné tajemství hlavní hrdinky člověk rozluští cca v polovině knihy, takže to žádné velké tajemství není a já osobně bych se také staršímu bratrovi nesvěřovala. Případné zabití padoucha mi přišlo mírně přitažené za vlasy. Jěště, že to s ním dopadlo, tak jak to dopadlo. A na druhou stranu jeho ztrapnění jsem si docela užívala. Jěště bych chtěla dodat, že matka hlavní hrdinky mi lezla velmi na nervy. Taková lovkyně titulů a pěkná drbna. Na druhou stranu chválím, jak si autorka připravila půdu pro vévodův příběh. Sebastian se nám v této knize ukázal jako člověk, který je nedůvěřivý až hrůza, ale ne za každou cenu se musí montovat do života svých sorouzenců, jak tomu bylo v knihách předcházejících. Trošku mi připomíná Westcliffa z čekankové série od L. Kleypas. Jsem opravdu zvědavá, co se z něj vyloupne. No a jěště jednu malou připomínku ( dneska jsem nějaká šťouravá 🙂 ) , opravdu nevěřím tomu, že by čínští bojovníci takhle spolupracovali a pomohli rodině tak, jak to autorka napsala. Těžké rozhodování, kolik mám dát hvězdiček. …….. No dám tři, protože si další knížku od této autorky určitě koupím. Je pravda, že i Enoch může mít slabší chvilky. 🙂
Dita

13. 7. 2009

Tak jsem si dala Enoch víkend a opět jsem se přesvědčila, že tahle autorka není tak úplně pro mě. Její knihy postrádají takový ten šmrnc. Hrdinové většinou neřeší žádná traumata z minulosti, ani nic podobného, takže kniha v podstatě stojí na dialozích mezi postavami. Což je v pořádku, o tom žádná. Taková Quinn většinu svého kouzla má v konverzačních scénách. Enoch má ale většinou první dvě třetiny knihy v takovém klidném (nechci říct nudném, ale někdy opravdu trochu nudném) tempu a pak, aby tam byl nějaký zvrat, napíše do poslední třetiny nějakou trochu scesnou zápletku. Což se tady taky objevuje. Hrdinčino hříšné tajemství mě zase ža tak neudivilo, nicméně mi přišlo trochu divné svěřovat se nejstaršímu bratrovi. Co je mu do toho, že? No nic. Shay na mě v předešlých dílech působil jako „pan účetní“, takže jeho proměna v okouzlujícího svůdce mi dělala trochu problém, Hrdinka není výjimečně úplná husa, jak bývá u autorky zvykem, ale že by to mezi nimi zrovna jiskřilo. Neberte to špatně, na deštivé odpoledne s horkým kakaem je to hezká knížka (když nemáte k přečtení nějakou svou oblíbenkyni). Dvě věci mi vadily. Za prvé Sebastianova dcerka, která mi na sedmileté dítě lezla dost na nervy a pak potrestání „padoucha“. Toho mi bylo líto a nějak jsem nepochopila proč by měl tak trpět za to, že hrdinka byla kdysi mladá a „blbá“. Nebyl to sice sympaťák Brad Pitt, ale objevil se v knize až dost pozdě (jakoby navíc) a autorka neměla moc času z něj udělat pořádného zlosyna, takže jeho chování bylo spíš taková karikatura. Já dávám tak tři a ani nevím proč. Asi proto, že jsem měla radost, že mám víkend volný na čtení, tak asi i za to.
Zuzka

13. 7. 2009

Také jsem tuto knížku četla, ale moc mě nezaujala, protože už jsi, ani nevybavuji, co v ní bylo…