v originále AN INVITATION TO SIN
vydalo Domino 2008
Anotace:
Sotva by se někomu podařilo nalézt mladíka s větší mírou nezodpovědnosti než je Zachariáš Griffin. Jeho vrtochy a bláznivé nápady pobuřují zejména staršího bratra, a když se Zachariáš znenadání rozhodne vstoupit do armády, rozhodne se mu v tom zabránit a vyšle jej coby garde se starou tetičkou do lázní. Nesourodá dvojice se cestou zastaví u tetiččiny přítelkyně, která žije s manželem a sedmi dcerami na venkovském statku. Zachariáš se pochopitelně těší velkému zájmu vdavekchtivých sester, a pro ukrácení dlouhé chvíle i vlastní klid se jim rozhodne najít ženichy.
V jedné z rozdychtěných dívek se ovšem zmýlil. Zkoumavé pohledy nejstarší Karoliny nepramení z lásky, spíše z profesního zaujetí. Nadaná malířka je rozhodnuta zasvětit celý život umění, manželství ji pranic neláká. Naopak nesmírně přitažlivá jí připadá Zachariášova tvář – kdyby jí tak stál modelem, mohla by poslat jeho portrét na prestižní uměleckou školu ve Vídni, kde by tak ráda studovala! Zachariáš svolí, ale pak se stane cosi nečekaného. Karolinina posedlost dokonalými rysy se přetaví v okouzlení celou jeho osobností… Stane se umění výzvou k hříchu? A nerozhodne se svobodomyslná Karolina zdokonalit i v umění lásky?
Hodnocení: skoro ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Jak se mi první díl o Griffinových nelíbil, tak tenhle mě zaujal velmi. Asi vám popíšu, jak jsem knihu četla: tak nejdříve anotaci. To šlo. Pak začátek – normálka. A protože se blížil téměř přelom dne a já musím hodně spát 😉 , tak jsem udělala to, co nenapodobujte: podívala jsem se na konec. A ejhle. Podle závěru jsem usoudila, že Karolina je pěkně sobecká potvora bez kouska citu v těle. Jenže to tak úplně není pravda. To jsem ale nevěděla, tak kniha skončila na hromádce u postele několik dní bez povšimnutí. A pak jsem se do ní pustila.
A byla jsem moc mile překvapená. Oba hrdinové mají co ideálu všech ctností celkem daleko, ale jeden druhého naučí jak si najít cestu k sobě samému a najít klíč k životu. No a pak už nezbývá, než aby se rozhodli pro společnou cestu, po které ještě po pár útrapách opravdu vyberou, ale to předbíhám. Opravdu mě jejich příběh moc oslovil, v knížce jsem objevila celkem nečekaný rozměr.
Druhá věc, která mě zaujala, byl vévoda z Melbourne, nejstarší z bratrů Griffinových. Tady se nám ukázal jako pěkný intrikán a úzkoprsý náfuka, i když jeho činy jsou z hlediska bratrské lásky pochopitelné. Moc se tedy těším, až přijde v příběhu řada na něj a nějaká mu zatne tipec. Přemýšlím, jestli pobrouzdám po cizojazyčném internetu, abych se dozvěděla podrobnosti, a nebo se nechám překvapit, což ale bude velmi pravděpodobně až za rok… Achjo.
No a pak už mám jen pár drobných postřehů:
– Neubránila jsem se pocitu, že austorka se silně inspirovala u Jane Austenové, konkrétně Pýchou a předudkem, i když příliš na škodu to asi nebylo.
– Kostkový cukr, jak každý správný Čech ví, byl vynalezen u nás a poprvé se objevil před užaslými zákazníky tuším roku 1843. Náš příběh se odehrává v době, kdy Wellington byl ještě v činné vojenské službě, což bylo do porážky Napoleona v r. 1815. Takže buď jsou angličani skromní, a nebo fakt nevím, co si to hrdinové do čaje házeli.
– Překlad. Přišel mi místy trochu kostrbatý, a také jsem si všimla, že některé fráze se tam objevily ve stejném znění několikrát. Jako např. kadeř spadlá do oka (to teda nemohlo být příliš příjemné), nebo když několikrát postavy v knize prohlašují, že “ dostaly několik podnětů k přemýšlení“. Možná to zní banálně, ale mě to pěkně praštilo na solar mého literárního cítění.
Konečný verdikt: zatím nejlepší, co jsem od S.E. četla.
A ještě vzkaz: Milé Domino, pohni prosím s překladem Sebastianova příběhu.
(zdroj anotace a obrázku: Domino)Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,15 (34 x)
Loading…
Napsat komentář