43 komentářů: „PŮLNOČNÍ ROMANCE“

1. 

   renka

   15. 10. 2008

   Karolino: Nejspíš to bude tím, že v his. romaci nejde úplně všechno, přeci jen jsou tam určitá omezení: historická, vědecká, průmyslová, společenská (s tím L.K. docela bojuje)

2. 

   karolina

   14. 10. 2008

   Mám obavu, že Kleypas vidí těžiště své práce v současné době v psaní romancí ze současnosti – nebo takový pocit mám aspoň z jejích stránek – jakoby ji historické romance už nudily a chce ukázat, že to umí „i jinak“ (ach jo, já vždy říkám, ševče atd….)

3. 

   Fin

   14. 10. 2008

   no já doufám, že vlastní knihu nakonec dostanou všichni sourozenci (Leo, Poppy i Beatrix)

4. 

   Fin

   14. 10. 2008

   to karolina: já si jsem skoro jistá, že jsem o hotelu Rutledge už taky slyšela – bylo to něco jako, že ho vybudoval v několika domech a potom na jejich místě postavil jeden velký – teda myslím že to byl Rutledge

5. 

   karolina

   7. 10. 2008

   Příprava na knížku o Leovi je v Seduce me at Sunrice zcela evidentní – více než je zdrávo se Leo zabývá tím, jak vlastně hrozně nesnáší neatraktivní, prudérní a nepříjemnou společnici svých sester 🙂
   Podezřele dlouhý odstavec Kleypas věnovala též člověku jménem Harry Rutledge, což má být tajemný muž, který vybudoval luxusní hotel, v němž rodina bydlí při pobytu v Londýně – hloubala jsem, proč je mi to jméno povědomé a ejhle, on se Rutledge jmenuje jeden z hrdinů Liz Carlyle (takže slepá ulička, Kleypas o něm asi zatím jinde nepsala)

6. 

   Janka

   7. 10. 2008

   Karolino si jako blesk já jsem se na ni ani nestihla podívat ach jo! Ještě bych to odhadovala na dva další díly a pak další quatrologii (bratranci, zaměstnanci apod.)autorka nám zalidňuje celou společenskou vrstvu.

7. 

   karolina

   7. 10. 2008

   Ještě doplním pro ty, které se (jako já) vždy těší na další informace ze života bývalých „čekanek“ – v Seduce me at Sunrice se dozvíme, že Huntovi již mají tři děti a stále se STRÁŠNĚ milují a paní Huntová je stále úžasně krásná 🙂

8. 

   karolina

   7. 10. 2008

   Zatímco si v Půlnoční romanci Kleypas s romantizujícím prvkem „romského pojetí života“ jen lehce pohrávala, tak v Seduce me at Sunrice si již žádné servítky nebere a rozvíjí vztah, který je sice ohromně romantický a působivý, ale v tehdejší době zřejmě zcela nereálný. Bezvýhradná láska hrdinů Merripena a Win samozřejmě musí překonat mnoho nástrah a úskalí a nechybí ani nenápadný zloduch, ztracené děti, nalezení dědicové šlechtického titulu a jedna moc šikovná fretka. Přenesu-li se přes tu zidealizovanou představu roma-hrdiny a těch několik debat na sociální témata (přínos a nevýhody strojní výroby pro dělníky..), tak knížka byla moc pěkná a opravdu romantická a pravděpodobně se můžeme těšit na příběh bratra Lea 🙂

9. 

   Bronze1

   11. 9. 2008

   Tak musím říct, že tenhle příběh se mi docela zamlouval, když jsem si jěště před přečtením četla vaše komentáře, tak jsem jen kroutila hlavou, co je ten kolibřík a hlavně kdo je Puntík. Teď už mi je to jasné a Kolibřík jako něžné oslovení se mi moc líbí. Puntík mě opravdu dostal a to na celé čáře. Jinak jsem se moc nepozastavovla nad autorčinou představou cikánů, prostě jsem to brala jako fakt, že tak je autorka popsala. Co mi, ale lezlo na nervy, tak to bylo to, jak používali označení Rom. Nevím, jestli to tak je i v originále a nebo jestli je to dílo překladu, prostě mi to nesedlo. V té době dle mého názoru byli cikáni a myslím si, že oslovení Rom se vůbec nepoužívalo. Co mě trošku zarazilo bylo objevení ducha, to není pro Kleypas až tak obvyklé, spíš A. Quick je duchařská autorka, no budiž tedy. Celkem vzato, je to historická romance, která je dobře čitelná a plná překvapení. Moc se mi líbilo, že se autorka malinko věnovala čekankám a i to, že nás navnadila na osudy Win a Merripena a celé rodiny. A víte , co by mě opravdu zajímalo, co má k čertu znamenat to tetování? 🙂 Nedám plný počet, ale dám čtyři hvězdy.

10. 

    Jana

    23. 8. 2008

    Hmm, móóóc pěkné. Tuhle knížku jsem slupla jako malinu, dokonce ani ten duch mi tu vůbec nevadil. Už se moc těším na pokračování