Renčina červená knihovna

Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde jsem se dělila o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Veškerá sláva nepatřila jen mně, moc mi pomáhaly Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další… …a teď vstává z popela. Držte palce.

Zajímavost

—comming soon—

PŮLNOČNÍ ROMANCE

Lisa KLEYPAS

v originále MINE TILL MIDNIGHT

vydalo Domino 2008, 2012

Kleypas: Půlnoční romanceAnglie, 1848.

Anotace:

Amélie Hathawayová se po smrti rodičů stará o své sourozence a má vskutku plné ruce práce. Nestýská si ale, bere to jako poslání, kvůli němuž dokonce rezignuje na založení vlastní rodiny. Snaží se nevidět, že vede vyčerpávající a předem prohraný boj nejen s nedostatkem peněz, ale především se starším bratrem Leem, který propíjí skromné rodinné prostředky.
Náhlá zpráva o dědictví vytáhne Amélii z letargie. Hathawayovým by mohlo připadnout šlechtické panství, ovšem za předpokladu, že se Leo stane vikomtem. Kde je ale zhýralému bratrovi konec? Amélii se ho podaří najít jen díky nezištné pomoci Cama Rohana, charismatického vedoucího neblaze proslulé herny U Jennera. Vděk, který vůči němu cítí, ale brzy převáží cit zcela jiného druhu, ale hrdá Amélie je odhodlána si stůj co stůj zachovat svou nezávislost a hrdost.
Pohádkově bohatý Cam si díky penězům vychutnal všechny světské požitky a poslední dobou ho stále více láká myšlenka na návrat ke kočovnému životu svých předků. Setkání s Amélií mu však vnese do života chaos. Dobře ví, že v ní potkal svou osudovou ženu – ale dokáže v sobě potlačit vrozenou touhu po svobodě a nechat vykvést lásku?

Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐

Cama Rohana už důvěrně známe z „čekankové série“. Tajemný, svůdný a nebezpečný cikán, který nám dokonce políbil Daisy, takže jsem myslela, že Jarní skandál bude o nich dvou. Ale nebyl.

Na Cama nám tu „zbyla“ jiná zajímavá hrdinka. Rozumná slečna Amélie, která drží pohromadě svou malou rodinu, a při životě svého bratra Lea. Jenže ono je to na jednoho člověka až moc, takže tahle tvrďačka zjistí, že je strašně příjemné mít rameno, o které se může opřít. Ovšem do očí by to nikomu nepřiznala ani za celý svět. No a ono pevné rameno náleží panu Rohanovi.

Ač jsem měla problémy překousnout romantickou představu autorky o Romech (něco jako indián křížený s elfem, který mluví romsky a vzdělával se na Harwardu), a silný pocit, že tak po americku by tenhle pár anglická společnost nikdy nepřijala (no asi nejen anglická a nejen tehdejší), přesto se mi knížka líbila. Velmi romantické scény, Cam milou Amélii krásně svádí, milování v přírodě i posteli… Úplně mě dojalo, jak a proč jí začal říkat „Kolibříku“. Sice nevím, zda se důvod zakládá na pravdě, ale fakticky mě to pošimralo u srdíčka.

Také se tu v náznaku rozbíhá další příběh Améliiny mladší křehké sestry Win a jejich romského člena rodiny – Merripena. Vyšel anglicky letos a asi se nám tu rýsuje další série, tentokrát osudy rodiny Hathawayových. Anglický název je Seduce me At Sunrise, pro Čechy navrhuji název Romance za úsvitu, protože mám neodbytný pocit, že se v názvech dalších knížek objeví ještě poledne a setmění…

Jo. Ještě jsem zapomněla. Jako bonus tady najdeme ducha! Mám pocit, že to pro L.K. není moc typické.

(Zdroj anotace a obr.: Domino)
Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,65 (127 x)
Loading…

43 komentářů: „PŮLNOČNÍ ROMANCE“

  1. Kometa

    Fin: Taky studuješ na katedře Historických věd v Pcích? Jééé. 🙂 🙂

  2. Fin

    v Pardubicích na FF, katedra Historických věd

  3. Janka

    Finn a kde učí (peďák?)

  4. Fin

    Já budu navštěvovat přednášky prof. Lenderové v příštím semestru – jsou opravdu zajímavé, akorát zk. jsou děsné.
    Evii mám taky nejradši, Zimní naděje je spolu s Tajnou láskou moje nejoblíbenější kniha od LK.

  5. Simona

    Tahle kniha se mi moc líbila, po sérii z divadelního prostředí to byla příjemná změna. Jinak se mi moc líbí, že hrdinkám LK se rodí většinou dcery, asi to bude tím, že sama mám dvě doma:-)))

  6. Dita

    Tak to je naprostá pravda. Nemůžu nesouhlasit, nicméně osobně mám ráda určitý kompromis mezi dodržením ducha doby a moderností vztahu (tj. žádné násilí a ponižování žen a milostné scény – jsou-li tam – hezky vkusně moderněji). 🙂

  7. Kometa

    K,D, J: Tak to abych se zkusila propašovat na nějakou přednášku Mileny Lenderové.
    Ona žádná autorka není úplně realistická, protože pak by to nebyla historická romance, ale úplně jiný žánr. 🙂

  8. Janka

    Teď trochu odbočím knihy Mileny Lenderové jsou vždy hodně zajímavé – protože se zaměřují na gender a má záběr od šlechtičen (Tragický bál), obyčejných žen (K hříchu) po prostitutky (Chytila patrola).
    Ale souhlasím s vámi, že v K hříchu i k modlitbě rozebírá různé aspekty života ženy v 19 století velmi čtivě a poučně :-), mimochodem to, že syn je víc než dcera platí na jihu Evropy či asijských státech dodnes na 99%. A když to vezmeš celkově, tak žádná historická romance není věrná (tedy obzvláště když si člověk uvědomí tehdejší morálku – sexuální akrobacie v manželském loži tenkrát nepatřila mezi věci obvyklé)
    P.S.Evie a Annabel jso moje oblíbené postavy 🙂

  9. Dita

    karolino: souhlasím 🙂 – St.Vincentovi jsou též můj oblíbený pár (stejně jako Lily a Alex), jelikož v nich je ta pravá romantika (nepotřebujou k tomu totiž nic než sami sebe; tedy myslím tím nějakého šíleného zloducha, i když tam byli ti zloduši taky, jen ale k dokreslení okolností kolem hrdinů).
    Tehdejší doba nebyla nic moc a pro spoustu žen na světě se od začátku 20.století téměř nic nezměnilo. Já jsem četla Milenu Lenderovou v rámci svojí práce na diplomce a možná by bylo fajn, kdyby si tu její knížku (která popisuje jenom výsek dějin a navíc v podstatě evropských) přečetly některé autorky. Rozhodně bych ji doporučila i čtenářkám RČK.

  10. karolina

    Kometo, to se jim to rozmazluje, když ho můžou kdykoli šoupnout chůvě (když se v důsledku rozmazovlání bude chovat nesnesitelně..:-) )
    Dito, St. Vincentovi jsou pro mě od začátku úplně ideální přestavitelé pro romantickou literaturu! A oceňuji, že se spisovatelka alespoň literárně staví proti šovinistickému přístupu tehdejší doby (asi tehdy nepříliš pravděpodobné, přesto milé..)
    Četla jsem knížku K hříchu i k motlitbě od M. Lenderové (nejedná se o romantiku, ale věcný popis stavu, jak ženy v běžném životě žily v 19.století) a tam se hovoří i o tomhle, že syn byl vždy považován za „něco lepšího“ (nebo spíš – to správné dítě) a holky byly tak nějak „do počtu“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Biography

Archiv

Napiš mi

Březen 2026
Po Út St Čt So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031