Renčina červená knihovna

Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde jsem se dělila o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Veškerá sláva nepatřila jen mně, moc mi pomáhaly Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další… …a teď vstává z popela. Držte palce.

Zajímavost

—comming soon—

Román Pýcha a předsudek – 3. díl

„geneze románu P&P“

austen-pycha-predsudek.jpgPočínaje dnešním dílem se konečně vydáme na opravdovou exkurzi do literární dílny Jane Austenové. Nahlédneme do románového zákulisí a poodhalíme historii vzniku románu Pýcha a předsudek.

Jane Austenová po sobě zanechala šest dokončených románů – Sense and Sensibility (Rozum a cit), Pride and Prejudice (Pýcha a předsudek), Emma, Mansfield Park (Mansfieldské panství), Northanger Abbey (Opatství Northanger) a Persuasion (Anna Elliotová) –, dva románové fragmenty a několik svazků raných literárních pokusů. I když její literární odkaz nečítá mnoho děl, přesto se jednoznačné určení doby jejich vzniku jeví jako poměrně problematické, a to z toho důvodu, že je Jane Austenová průběžně přepisovala a měnila.

Několikaletým vývojem prošel také román Pride and Prejudice . Jeho první verze vznikla už v roce 1797 a nesla název First Impressions (První dojmy). Ještě téhož roku v listopadu se Janin otec pokusil nabídnout román renomovanému londýnskému nakladateli Cadellovi, avšak nepochodil. Cadell odmítl rukopis přijmout a Austenová po tomto neúspěchu o jeho vydání už dál neusilovala.

K rukopisu se vrátila pravděpodobně až v polovině roku 1812, povzbuzena čtenářským zájmem o román Sense and Sensibility, který se jako první z jejích děl dočkal publikace. Do jaké míry Austenová původní verzi románu Pride and Prejudice přepracovala, není jasné. Jistý úsudek je však možné učinit na základě úryvku z Janina dopisu adresovaného sestře Cassandře krátce po vydání románu: ,,The 2d vol. is shorter than I cd wish – but the difference is not so much in reality as in look, there being a larger proportion of Narrative in the part. I have lopt & cropt so successfully however that I imagine it must be rather shorter than S.& S. altogether.”

Jak se zdá, změny se dotkly zejména délky románu. Z poznámky ,,I have lopt & cropt so successfully” lze vyvodit domněnku, že Austenová původní verzi zřejmě jen hodně zkrátila, zestručnila a nejspíše podrobila i stylistickým úpravám, ale děj románu a charakter postav pravděpodobně ponechala bez větších zásahů. Nicméně pro tuto domněnku nesvědčí žádný přímý důkaz; nezachovaly se ani žádné dopisy Austenové, které by ji jednoznačně potvrzovaly. Není také jisté, zda se ono lopt & cropt týkalo skutečně první verze, anebo šlo už o verze pozdější.

Také ohledně původní formy románu se vedou diskuze. Není vyloučeno, že Austenová napsala First Impressions jako vyprávění ve třetí osobě, tedy stejnou formou jako své vrcholné romány, avšak mnozí se dnes kloní k názoru, že First Impressions byl epistolární román, jehož obliba v dětství Jane Austenové právě kulminovala.

Ze všech děl Jane Austenové vzbudil největší zájem mezi čtenáři právě román Pride and Prejudice, který se ještě během spisovatelčina krátkého života dočkal tří vydání. Jane Austenová ho připravila k publikaci v listopadu 1812, po půl roce přepisování a úprav. Práva k jeho zveřejnění prodala nakladateli Egertonovi, který za ně zaplatil 110 liber. Jane svého rozhodnutí později litovala, protože Egertonův zisk z prodeje románu vyplacenou částku několikrát převýšil. Stejnou chybu už nikdy neudělala, práv k dalším románům se nevzdala; do budoucna volila už jenom takový způsob publikace, při kterém nesla všechny náklady sama a vydavatel se za několikaprocentní podíl na zisku postaral pouze o distribuci a ostatní technické záležitosti.

Pride and Prejudice vyšel na konci ledna 1813 a už na jaře téhož roku se objevily tři příznivé recenze. Během několika následujících měsíců se román stal doslova módní záležitostí a ohledně jeho autorství se vyrojilo velké množství spekulací. Kdo je skutečnou autorkou románu, bylo však v září 1813 už téměř veřejným tajemstvím, jak dokazují tyto řádky z Janina dopisu bratru Frankovi: ,,…the truth is that the Secret has spread so far as to be scarcely the Shadow of a secret now…” .

Od svého vzniku prošel román Pride and Prejudice obdobími relativního nezájmu, ale také nebývalé popularity. Ohlasy na dílo Jane Austenové byly od začátku různorodé, kritici v názoru na hodnotu jejího díla nebyli nikdy jednotní. Někteří ji odsuzovali pro nedostatek představivosti, jiní zase vyzdvihovali její komický talent a další možná v jejím díle hledali více, než do něj ona sama vložila.
Proto jistě nebude od věci, prozkoumáme-li krátce v příštím díle právě přijetí díla Jane Austenové u nás i ve světě.

Bibliografie

FERGUS, Jan. Jane Austen : A Literary Life. Houndmills : Macmillan Press Ltd, 1991. xii, 201 s. Macmillan Literary Lives.

Jane Austen’s Letters. Collected and edited by Deirdre Le Faye. 3rd edition. Oxford : Oxford University Press, 1997. xxviii, 643 s.

LIDDELL, Robert. The Novels of Jane Austen. London : Longmans, 1963. ivx, 174 s.

Obrázek v úvodu převzatý z: www.baumanrarebooks.com

2 komentáře: „Román Pýcha a předsudek – 3. díl“

  1. koki avatar

    Páči sa mi čo píšeš. Dúfam, že sa môžem tešiť aj na ďalšie „diely“. 🙂

  2. renka avatar

    Já ještě přidám pro méně literárně vzdělané, že epistolární román je román psaný v dopisech. Asi nejznámějším příkladem je podle mě dílo Nebezpečné známosti od Choderlose de Laclose, i když většina z nás ho bude nejspíš znát z jeho filmové podoby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Biography

Archiv

Napiš mi

Březen 2026
Po Út St Čt So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031