16. 1. 2008

La Vyrle SPENCER

LaVyrle Spencer se narodila v roce 1944 a již více jak 36 let žije spolu se svým manželem Danem v krásném viktoriánském domě ve Stillwateru, Minnesotě, USA. Spolu se seznámili a zamilovali se již na střední škole. V manželství se jim narodily dvě dcery Amy a Beth.

Krátce po třicítce La Vyrle pracovala jako učitelka na střední škole a v té době, po přečtení románu Plamen a květ od Kathleen E. Woodiwiss, se rozhodla, že se taky stane spisovatelkou. A tak začala s psaním. Její první román The Fulfillment (Naplnění) spatřil světlo světa v roce 1979. Od té doby až do roku 1997 se La Vyrle živila jako spisovatelka a její knihy se v milionech prodávaly a až do současnosti prodávají po celém světě.

Určitě stojí za zmínku, že některé z jejích knih se staly námětem pro film, mj. i již zmiňovaný román Naplnění byl zvěčněn na filmovém plátně, kde hlavní hrdinku Mary Gray hrála americká herečka Cheryl Ladd.

Mezi koníčky LaVyrle patří mj. zahradničení, cestování, vaření gurmánských pokrmů a fotografování. Webovky dané autorky se mi však nepodařilo vypátrat, pro ty zvědavější z vás nabízím tento odkaz, kde se o autorce dozvíte víc.

A u nás vyšly tyto knihy:

Dvakrát milovaná
Hazard
Kolibřík
Naplnění
Odpuštění
Přísahy
Roky
Smutek v srdci
Žhavé léto

^{(zdroj vč. obrázku www.sliceofromance.com/spencer.html,}
^{http://en.wikipedia.org/wiki/LaVyrle_Spencer)}

27 komentářů: „La Vyrle SPENCER“

Werana

11. 1. 2010

Před pár dny jsem dočetla Jitřní květy a souhlasím s Kleo, ta knížka je úplně úžasná. Po dlouhé době jsem zas byla mimořádně nadšená, že jsem něco takového objevila v knihovně… Knížky od téhle autorky mám moc ráda, protože příše příběhy, které jsou dost reálné, ale přesto nemají chybu…
Oba hlavní hrdinové v Jitřních květech mi byli moc a moc sympatičtí (zvlášť Will 🙂 ) Líbilo se mi, že ačkoli měl dost krušný život a jak sám řekl: nikdo ho nikdy nemiloval, on tu lásku hledal a nebránil se tomu, aby se zamiloval…Přijde mi totiš, že v každé druhé knížce se hrdina zuby nehty brání (často z úplně nesmyslného a hloupého důvodu).
řehořice

23. 9. 2009

pokud někdo čte v angličtině, tak ještě napsala The Endearment- něco podobného jako Roky, o severských imigrantech a osidlování Minessoty
katja3

19. 6. 2009

Tato spisovatelka pise brilantne. Milujem od nej knihu Prisahy, mam rada, ked medzi hlavnymi hrdinami citit eroticky naboj a napatie a tejto knihe to nechyba. Odporucam precitat. Tak isto roman Roky je moja oblubena.
Kleo

20. 5. 2009

A ještě musím podotknout, že obálky knih v originále jsou tedy mnohem hezčí, než ty naše. Docela by mě zajímalo, co jim brání nechat tomu stejný přebal? Třeba na Amazonu jsou některé ty obálky fakt moc hezké. Docela mě mrzí, že u nás je nepěkný přebal poměrně častý. Ach jo…
Kleo

20. 5. 2009

Já jsem četla Jitřní květy a musím říct, že je to naprosto užasné. Opravdu moc doporučuji. Sice to není typicky historické, ale historie to je, takže mě dost překvapilo, že jsem to zde nenašla. Každopádně chci orodovat za tuto autorku, protože se mi líbí, že narozdíl od jiných píše spíše o obyčejných lidech, což je hezké.
lasik

12. 1. 2009

Ještě dodám, že jsem měla v ruce ten Příslib lásky. Ale je to z padesátých let, takže to není historická romance tak, jak to tu bývá prezentováno. A přiznám se po pravdě, přečíst jsem to nezvládla, jen jsem to tak proletěla. Eddiemu tragicky zemře jeho manželka Krystyna (obě tvrdá y byla pro mě dost rušivá) a on se po nějaké době sblíží s řádovou sestrou Reginou Marií, občanským jménem Jean. Ta s řeholním životem nespokojená a Eddie je poslední impuls. Že to není lehké pro ni ani pro něho je jasné, ale nakonec se dají dohromady.
lasik

12. 1. 2009

Dík. :o)
renka

9. 1. 2009

Lasik: Abys neřekla, tak Ti to opravím 😉
lasik

9. 1. 2009

Bože, já jsem napsala nechty… je vidět, že bez kafe nefunguju…
lasik

9. 1. 2009

Zdravím. Tak jsem v noci dolouskala knížku Přísahy. Je to dost poklidné čtení, tedy žádné akční drama, celkem málo postav. Nastíním děj – do města přijíždí snoubenkou odmrštěný kovář Tom. Chce si tu postavit stáj a kovárnu a koupí si pozemek přímo proti stávající stáji, kde pracuje Edwin a jeho dcera Emily studující veterinařinu. Tu konkurence velice zlobí, protože se bojí, že kvůli ní zkrachují a jejich rodina je na tom už teď špatně, protože mají těžce nemocnou matku Josephinu. Pomáhá jim Charles, kterého znají od dětství a berou ho jako bratra a syna a který si chce Emily vzít. Ta nakonec pod tlakem (nedopatřením) souhlasí. Josephina je na tom opravdu špatně a tajně napíše své sestřenici Fannie (velice nezávislá a moderní žena), aby se přijela postarat o Emily, jejího bratra i Edwina. Ví, že je to jeho tajná láska a doufá, že po její smrti budou všichni šťastní. Po příjezdu Fannie Emily a Tom postupně zjistí, že se do sebe zamilovali. Oba se tomu zuby nehty brání – on nechce zradit svého přítele Charlese, se kterým si velice rozumí a má ho rád, ona nechce ranit svoji rodinu, která má Charlese jako vlastního. Svatba se nakonec nekoná, protože přímo tu noc před ní Josephina umírá a celá rodina musí rok nosit smutek. Tak se celé citové vypětí jenom oddaluje. Zbytek si přečtěte.
Je to takové komorní, postav opravdu není moc. Celý příběh stojí na pocitech, jak se vnitřně ničí a radují Emily, Charles, Tom, Edwin, Fannie i Josephina. Jak se bojí milovat, nechtějí ranit a zradit…