V originále A DARK CHAMPION,
vydalo Domino 2007.
Anotace
(zdroj vč. obr. Domino)
Anglie za vlády Jindřicha a Eleonory Akvitánské.
Půvabná lady Rowena má ráda vše krásné, co život nabízí, a se stejnou vehemencí se vyhýbá všemu, co se jí protiví. Není tudíž divu, že hodlá zmařit plány svých pletichářských příbuzných, kteří ji hodlají provdat proti její vůli. Myšlenka na sňatek s proslulým válečníkem je pro mírumilovnou Rowenu zkrátka nepřijatelná.
Její odhodlání se začne bortit v okamžiku, kdy poprvé pohlédne do Stryderových očí. Spatří v nich to, co rytíři zocelení válkou obvykle v očích nemívají: touhu milovat a být milován. Vyhovět jeho touze by ovšem pro Rowenu znamenalo popřít vše, pro co až doposud žila, a tak se ze všech sil snaží Stryderovi odolat.
I Stryder je svými city překvapen. Prošel beze šrámu rozličnými bojišti, vydobyl si pověst udatného vojáka, a rozhodně nemá v úmyslu podlehnout lásce a vést poklidný život. Teprve nebezpečná zrada přiměje Rowenu a Strydera zapomenout na dávná předsevzetí, a pro záchranu holého života dát všanc nejen čest, ale i svá srdce…
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Druhý příběh o členech Bratrstva, tentokrát o Stryderovi, první patřil jistému Simonovi. Libuše pro vás o něm vypátrala tohle: bohužel, ale neznáme jeho příběh. Jelikož se autorka odvolává na Svatojánský příběh, tak jsem se ptala na DOMINU, a tam společně s překladatelkou vypátrali, že příběh Simona vyšel jako první ve sbírce s dalšíma autorkama, ale ne u nás, protože je víc autorek, je těžké sehnat od všech práva. Takže se ho snad někdy také dočkáme, ale prý na základě této první povídky o Simonovi vznikla celá série o „Bratrstvu“. Díky, Libuše! (pozn. z 11.1.2009: Sbírka už u nás vyšla pod názvem Kde je můj hrdina?)
Tentokrát tu máme temného a nepřemožitelného rytíře, který prošel peklem saracénského vězení a z toho pekla vyvedl i své druhy. Myslel si, že všechny, ale jak se dozvíme, tak ne docela. Stryder, hrabě z Blackmooru, zasvětil svůj život boji za ty, kteří se nemohou bránit, což se naprosto vylučuje s rodinným životem. Navíc je po čertech pohledný, že se za ním ženské honí jak slepice po flusu (BTW všimli jste si, jak často mívá K.MacG. za hrdinu mužského nevýslovné krásy?). Jeho protivníkem na poli milostném je krásná Rowena, která je zároveň dědičkou obrovského a významného panství. Jenže nenávidí rytíře a je pořádně hubatá. Proto je u šlechticů ve zbroji i značně neoblíbená, chuderka.
No a teď dejte ty dva dohromady… to nejde. Nebo ano?
Musím říct, že ze začátku se mi knížka moc líbila. Takový ten krásný a nezlomný hrdina, co se urputně brání citu, před kterým ale nemá šanci – ňamňam. Jenže… pak se to trochu pokazilo. Nejvíc mě asi rozhodila šíře saracénského komplotu, jehož účelem bylo vyvraždit uprchlé vězně. Přišlo mi to za vlasy přitažené. Vysílat vrahy přes půl světadílu jenom proto, že 30 chlápků uteklo z vězení… A navíc jsem se nemohla zbavit dojmu, že ve svaté válce tenkrát bojovaly jen patnáctileté a menší děti. Kdyby děj autorka posadila přímo do svaté země, byl by věrohodnější, ale takhle jsem měla pocit, že už mě houpe moc.
Ještě zmíním drobnůstky, které mě praštily do očíček. Tak Stryder o sobě například tvrdí, že se nedokáže chovat jako džentlmen… Inu, džentlmeni se nám vyskytují až mnohem později, tehdy se mluvilo o rytířském chování a mravech. Nebo – zpráva o smrti od anglického dvora do Svaté země a zpět (v podobě připutovavších osob) tady trvá řádově jen pár dnů až týdnů, ale nezdá se mi reálné, že by to tenkrát s plachtami zvládali tak fryšně…
Inu. Konec byl slabší, ale celkem se to číst dalo…
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,34 (50 x)
Loading…
Napsat komentář