Renčina červená knihovna

Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde jsem se dělila o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Veškerá sláva nepatřila jen mně, moc mi pomáhaly Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další… …a teď vstává z popela. Držte palce.

Zajímavost

—comming soon—

NIKDY MĚ NEOPUSŤ

Patricia GAFFNEY

V originále TO HAVE AND TO HOLD,

vydalo Ikar 2001

Gaffney: Nikdy mě neopusť

Anotace : Ikar

Anglie kolem r. 1857

Sebastian Verlaine, nový vikomt D´Aubrey, přijíždí do městečka Wyckerley, aby převzal po zesnulém bratranci rodinné panství. Předpokládá, že vše potřebné rychle vyřídí a vrátí se ke svému prostopášnému životu v Londýně. Jednou z jeho společenských povinností ve městě je i účast při soudním líčení.
Mladá žena Rachel si odseděla deset let za údajnou vraždu manžela a její další osud nevypadá růžově. Tentokrát je s ní vedeno kárné řízení za potulku. K úžasu všech přítomných se jí Sebastian ujímá a zaměstná ji jako hospodyni na svém panství. Většina vesničanů jeho rozhodnutí bere jako rozmar zhýralého šlechtice a jejich nevraživost se obrací proti Rachel. Ubohá žena se na každém kroku setkává s otevřenou nenávistí. Sebastianův vztah k ní se posléze mění v lásku. Jejich poměr se ocitá v bezvýchodné situaci. Vražedkyně se nikdy nemůže stát lady D’Aubreyovou…

Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ a půl

Tohle dílko se mi zdálo docela zvláštní. Jako dvě zcela odlišné poloviny, jako by Sebastian byl dvěma různými muži. A přerod z jedné postavy do druhé je náhlý – doslovně jako když mu praskne v hlavě. Ale raději od začátku …

Sebastian není milý ani hodný a soudní proces bere spíš jako povyražení. Obviněná Rachel vikomta kupodivu upoutá, ačkoliv v hadrech, zdeptaná a s lhostejným pohledem vypadá spíš jako živoucí mrtvola. A právě to je pro znuděného hejska výzva. Nabídne jí zaměstnání a střechu nad hlavou, a Rachel přijímá. Jedinou další možností je totiž opět vězení.

Jenže vikomt D’Aubrey to vše nedělá z laskavosti. Sice Rachel nikdy neubližuje fyzicky, jeho cíl je však od začátku jasný – dostat ji do postele. A oběť se nemůže bránit.
Sebastian se prostě chová doslova hnusně. I ve chvíli, kdy jeho „přátelé“ celý večer nešťastnou hospodyni uráží a ponižují, on jen lhostejně přihlíží – přece se ho to netýká. Teprve když se jeden z nich pokusí Rachel znásilnit, nastává onen zlom…

Ze Sebastiana se náhle klube někdo, koho by čtenář konečně mohl nazvat „hrdinou“.Teda nevím, nevím, jestli – být Rachel – bych mu předchozí chování dokázala odpustit, ale možná tu zafungovalo něco jako Stockholmský syndrom …

Konečně se tedy dočkáme správné romantiky i něžnějších chvilek, aspoň než se zase všechno zašmodrchá. Ale to už není vina Sebastiana.

Přes své výhrady k mužskému protagonistovi (před změnou) se mi kniha dost líbila. Rozhodně tu nechybí dramatično ani romantika, i když mi Rachel bylo zpočátku hrozně líto. Ale to už k příběhu patří.
Jinak tato kniha velmi volně navazuje na předchozí Miluj mě a chraň.

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,47 (38 x)
Loading…

9 komentářů: „NIKDY MĚ NEOPUSŤ“

  1. Ještě douška: historické reálie vězeňského prostředí dané doby, a pravděpodobně i soudních zvyklostí působí velmi věrohodně.
    A poslední – Sebastianova rodina byla PŘÍŠERNÁ

  2. Právě jsem knížku dočetla, takže dojmy se ještě nestačily zcela usadit, ale… oproti prvnímu dílu… smutné až k uzoufání ale za srdce mě to skoro nechytlo. Rachel byla fajn, její osud otřesný, Sebastian chvílemi okouzlující, ale většinu prostě idiot. A sobec. Znuděný, zhýralý lord. Většinu knihy jsem se musela ptát jak velký byl jako rozdíl mezi ním a Wadem. Jen v tom, že jeho metody byly o něco jemnější? No, tak na mě dojem neudělal. Vpodstatě arogantní násilník. Jo, pak to občas něčím vylepšil, trochu se i snažil, abych nebyla nespravedlivá, Rachel mu pak asi nebyla úplně lhostejná, ale bylo to prostě divné. Ano, Rachelina povaha byla napsaná velmi dobře, ale o to to bylo smutnější – prostě si našla dalšího žalářníka, ovšem tentokrát s želízky potaženými sametem… Dva jediné světlé body – Christy a Anna a William Holyoake. Moc mě mrzí, že tahle knížka nebyla radši o něm, protože pro mě byl mnohem zajímavější. V té jeho přímé počestnosti a dokonalé průhlednosti bylo podle mě spousta tajemství a zajímavých zákoutí…

  3. Hned na úvod musím říct, že mě u této knížky docela zaujala anotace. Hodně jsem přemýšlela o tom, jestli se mám do této knížky vůbec pouštět, protože první díl této série mě, ani trochu nezaujal – nakonec jsem, ale dobře udělala, protože tento příběh byl vážně skvělý…

    Za nejlepší části příběhu považuji proměnu Sebastiana a docela zajímavý konec – tento díl, prostě moje mínění o této sérii vylepšil…

    Knížce dávám čtyři hvězdičky a hned se jdu pustit do posledního dílu…

  4. Sirael

    Moc hezké. Vzala jsem ji náhodou v knihovně a potěšila mě. Sebastian i Rachel mi byli dost sympatičtí. Rozhodně skočím i po ostatních dílech.

  5. vita

    Tohle se mi líbilo ještě více než ten první díl. (A vidím, že se opakuji, ale prostě to tak je.) Jen se třetím dílem se nepotkám, protože v té naší drahé knihovně (s)prostě není.

  6. lucka

    tento pribeh sa mi pacil viac ako prvy. i ked tam bolo vela smutneho…

  7. Dita

    Jsem ráda, že se objevil další fanoušek knihy. Vypadá to, že ji musím dát šanci :-), ještě jsem tuhle autorku nečetla. Pokud Tě přesvědčila zrovna tahle knížka, tak mám za to, že je na ní víc než se mi zdálo. Jen si musím v knihovně počkat, jelikož je půjčená (až do února).

  8. Dito: i mě se tahle knížka moc líbila. můsím říct, že jsem kolem ní dlouho přešlapovala a pořád jsem si říkala, o TOMHLE se mi teda moc romanticky číst nechce. Nakonec jsem se do ní pustila a skončila jsem až na poslední stránce. Bylo to moje první setkání s P. Gaffney a nasměrovalo mě to k ostatním jejím knížkám.Ad společnost, je nutné si uvědomit, že se tam nikdy nekonalo žádné slavné uvedení nové paní Verlaineové do londýnské high society, a městečko Wyckerly je naprosto prťavé, naprosto venkovské a naprosto nevýznamné.Samozřejmě nikoho nechci nutit, aby tuhle knížku četl, ale nezavrhujte ji jen po přečtení anotace. Podle mě si to nezaslouží.

  9. Dita

    Já tedy nevím – nějak mě to neláká. Vzhledem k tomu, že by si někdo dobrovolně vzal k sobě vražedkyni (tedy v onu historickou dobu – a k tomu všemu ještě šlechtic !!!), i kdyby se později ukázalo, že je nevinná (což předpokládám) ….. no prostě si nejsem jistá, jestli se s realitou tehdejší doby dokázala autorka poprat. Většinou mě nelogičnosti a nedostatečné znalosti někdy dost ukazí z knížky dojem. Takže ještě počkám, než se objeví další nadšené ohlasy. I když recenze od Jahu mě ještě nezklamaly 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Biography

Archiv

Napiš mi

Březen 2026
Po Út St Čt So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031