Bazar: Ne
V originále IT’S IN HIS KISS,
vydalo Euromedia Group-Ikar 2007.
Anotace
(zdroj vč. obr.: www.knizniweb.cz)
Anglie, 1825.
Gareth St. Clair je v pěkné bryndě. Jeho otec, který ho nesnáší, ho neváhá obrat o majetek a připravit o dědictví. Garethovou jedinou pozůstalostí je starý rodinný deník, který může, ale také nemusí ukrývat tajemství z jeho minulosti a klíč k budoucnosti. Bohužel je psaný v italštině, z níž Gareth neumí ani slovo.
Hyacinth Bridgertonová je nesmírně chytrá, ďábelsky upřímná a podle Garetha by ji měl člověk užívat jen v malých dávkách. Hyacinth ale na rozdíl od Garetha umí italsky. Když se pak tihle dva setkají na každoročním hudebním večírku u Smythe-Smithových, Gareth Hyacint přiměje, aby mu slíbila, že deník přeloží. Jak se tak ponořují do tajemného textu, zjišťují, že odpovědi nenajdou v deníku, nýbrž jeden v druhém… a že nic není tak prosté – nebo tak složité – jako jediný, dokonalý polibek.
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ a velký kus
Nedávám plných pět hvězd, maličký chloupek mi tam chyběl. Přesto je to stará dobrá J.Q. se svým nezaměnitelným humorem a se čtením moc neváhejte. Ač jsem děj pomocí matematických výpočtů přiřadila roku 1825, je tu ještě jedno časové určení:
„Dějištěm je každoroční hudební večírek Smythe-Smithových, asi deset minut předtím, než se pan Mozart začne obracet v hrobě.“
A na co se můžete těšit: Hyacint známe z předchozích dílů jako velmi vychytralé, zvědavé a nevypočitatelné dítě. V tomhle díle nám už dospěla, a její rodina se poněkud obává, že se jí nezbaví. Naštěstí se tu objeví Gareth s deníkem, který po zralé i nezralé úvaze nakonec usoudí, že ji chce za ženu. I když ne úplně z těch správných důvodů…
Co dalšího se semele, to už si přečtěte, včetně tajemství deníku. Mě jen mrzelo, že Hyacint nakonec chudák nenašla to, co tolik hledala. Nutno předeslat, že lásku tak nějak ani spíš nehledala, avšak té se jí dostalo měrou vrchovatou. J.Q. si tu trošku dělá legraci z ženských románů, to jsou výborné pasáže. A málem jsem zapomněla uvést ještě jednu důležitou postavu z příběhu, je to slečna Priscilla Butterworthová. Zmiňuji ji zejména proto, že dala této knížce jméno.
Co mě vyděsilo:
- Hyacint, a později i desetiletá Isabella, se chtějí podobat lady Danburyové. Sice to vyzdvihuje Hyacintinu jedinečnost, ale chtít se podobat staré rýpavé sůvě… Hm.
- Obálka – navrhuji, aby byl grafik, který má zjevně oblíbené kompostové a zemní barvy (zejména hnědou ve všech odstínech), přeřazen ke knihám o zahradničení. Případně by si mohl vyžádat u svého psychiatra nějaké to antidepresivum. Jestli dobře počítám, tak tohle už je třetí nějak hnědá knížka od Julinky, a k jejímu humoru se tedy nehodí.
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,65 (188 x)
Loading...
Katja3: Poslední kniha o této rodině je Před svatbou nebo ne?…
posledna kniha o tejto rodinke precitana…no som skor smutna, ze uz dalsia nie je 🙁 fnuk…ale naspat k hodnoteniu: Bavila som sa od zaciatku do konca, velmi podareny a hlavne vtipny pribeh. Zaradujem ho k mojim dvom naj, po Beneditkovi a Anthonym. Uz sa nemozem dockat, kedy vyjde J.Q. nejaka nova kniha. Zatial ma tato autorka este nesklamala… 🙂
Tak už vážně neví, co víc bych mohla říct na adresu obálek – jsou prostě smutné. Naštěstí, ale záleží na obsahu. Nejzajímavější části příběhu: Tajný deník – Dcera Isabella. Knížce dávám tentokrát čtyři hvězdičky, protože mě ze začátku moc neupoutala…
Ze začátku jsem se bála, že to bude trochu nuda. Přečetla jsem si o čem kniha bude a moc mě to nezaujalo. Ale po pár stranách už jsem se nemohla odtrhnout a pobavila a zasmála jsem se jak snad ještě nikdy u tohoto žánru. Váhám, která postava mi byla nejsympatičtější, jestli hraběnka Danburyová nebo slečna Butterworthová. Vtipných míst tam bylo habaděj – stačily jen ty dva tématické večírky a musela jsem se smát dokonce nahlas, když jsem si to všechno představila. Hyacinth se teda zrovna nezařadila mezi mé nejoblíbenější ženské hrdinky, ale i tak to byl napínavý milostný příběh. Chudák Gareth, takovou by každý chlap nezvládl! Ale nakonec se přece jen oba domluví, že se milují. Škoda jen toho pokladu, Hyacinth bych to moc přála. Hmmm, nebo spíš Garethovi, aby jí vytřel zrak 🙂
Tak to je dobře!!! Už njsem se zlekla že bude hledat do smrti:-)
Maki-nebuď zklamaná, však ona Hyacint najde, jen to bude ještě pár let trvat.;-)
Taky mi do těch 5* něco málo chybělo. A slečna Danburyová se mi fakt moc líbila. Bylo to lepší než nějaká stará upjatá pana (asi to bude tím, že jsem jí tak trochu víc podobná). Gereth mě překvapil žádostí o ruku asi po 2 stránkách. To bylo asi nejrychlejší zasnoubení jaké jsem kdy viděla (četla). Jinak se mi strašně líbil humor autorky. Ze začátku neuběhla stránka na které bych se aspoň jednou nepopadala za břicho. A to se nesměju jen tak nějaké blbosti. Ale trochu (hodně) mě sklamal konec. Chudák Hyacinth hledala až nenašla. Bylo mi jí vážně líto. Ale za to měla skvělou rodinu. A to je skvělý:-)
Fin – taky mě to zarazilo. Buďto se spletla autorka, nebo překladatelka, protože Rakousko-Uhersko vzniklo až roku 1867 (tzv. rakousko-uherské vyrovnání), do té doby to bylo jen Rakousko.
nejsem žádnej velkej historik, ale všimla jsem si, že se v týhle knížce mluví o Slovinsku jako o části Rakouska-Uherska 40let před jeho vznikem (ale možná je to jen chyba v překladu)
Tak tohle je podle mě nejlepší kniha o sourozencích Bridgertonech (i když pravda, nečetla jsem Vikomta ani Nevhodný návrh, protože nejsou nikde k sehnání). Rozvernou Hyacint si prostě nelze nezamilovat a spolu s Garethem (který byl jen tak mimochodem úplně k sežrání 😉 ) tvoří dokonalý pár. Taky mi přišlo, že Poznáš to z polibků byla ze všech Juliiných knížek ta nejvtipnější. Dávám 5 hvězdiček a už se těšim na příběh Gregoryho, který mám v úmyslu hned začít číst.