Bazar: Ne
V originále AIMÉE, DAS SIEGEL DER LIEBE,
vydalo MOBA 2002
Anotace : Moba
Francie 1513
Po smrti svého otce se mladičká Aimée ocitne na ulici, vyděšená a zdrcená. Jediné, co jí zůstalo, je pozlacený pečetní prsten se šlechtickým erbem, klíč k tajemství jejího původu.
Georges Pontivy, hrabě z Termignonu, je upřímně zmaten, když ho dívka požádá o ochranu a ukáže mu prsten s jeho vlastním erbem. A co víc, blízkého důvěrníka krále Františka I. a jeho nejlepšího tajného agenta Aimée neodolatelně přitahuje…
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ a kousek
Aimée se sestrou vyrůstaly pod láskyplnou péčí obchodníka Maliveta. O to větší šok zažívají po jeho smrti, kdy je „tetička“ vyhodí z domu, protože jsou jen nalezenci a z otcova majetku jim nepatří ani jejich vlastní šaty. Navíc mladší Floralie je nemocná, takže Aimée zoufale potřebuje pomoc. A tehdy uvidí v přístavu vlajku s erbem, stejným jako má na svém prstenu.
Hrabě z Termignonu je opravdu zmaten, když na něj cizí špinavé děvče vybalí, že je příbuzná, ale s ochranou dívek souhlasí. Ovšem není to z dobroty duše…
Od té chvíle je ovšem Aimée jak list vlající ve větru. Ať chce či nechce, je manipulována jak hračka a nedokáže nijak ovlivnit dění okolo. A že se to pěkně roztočí! Přijde o sestru i o poctivost, stává se postupně zajatcem dvou mužů, nejdřív je málem vražedkyní a pak se ocitá na královském dvoře. A muž, který jí zlomil srdce, má právě před svatbou…
Tato kniha má sice docela akční děj, přesto mi příliš nesedla. Asi to bylo hrdinkou – Georges Pontivy s ní totiž zachází jako s lehkou děvou, a ona – přesto že ji to ponižuje – mu nedokáže odolat. A to ani ve chvíli, kdy je na něj děsně naštvaná. No uznejte – když zrovna soptíte na milovaného vzteky – udělal by z vás poddajnou loutku jen proto, že se vás dotkne? Na mě by to teda nezabralo.
Ale jinak tu máme dostatek romantiky, milostných scén, padouchů i šlechticů (to poslední pro tebe, Renčo 😉 ) takže kdo má MC v oblibě, nebude asi zklamán. Já už od ní četla sice lepší dílka, ale taky horší, takže hodnotím jako lepší průměr.
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,00 (5 x)
Loading...
docela se to dalo číst, hodnotila jsem 4*, škoda, že nebyl napsaný příběh o její sestře, ten náznak, co tam byl, vypadal zajímavě
Nekdy bych chtel prijit na to, jaka je hranice mezi kvalitnim dilem a nesmyslnou „sladarnou“. Pokud ma nekdo nejaky nazor na tuto pomyslnou hranici, at mi prosim pisne. Byl bych mu moc vdecny.
Jojo, já už knížku četla, takže o šlechticích vím :-). Je jich tam fákt dost, to je pravda. Tohle je takový klasický případ knížky vhodné pro knihovny (myšleno takovej ten barák, jak tam pučujou knížky, kapišto?). Číst se dá, ale dávat za ni nekřesťanské peníze, aby ji člověk měl v knihovně vlastní, za to většinou nestojí.