Victoria HOLT

28 komentářů

1. Pokud někdo umíte anglicky, nebo slovensky :-), doporučuji knihu od Victorie Holt „Shivering sands“, nebo po slovensky „Zradné piesky“. Právě jsem dočetla v anglíčtině a byla jsem zvědavá kdo bude vrahem, moc možností tam nebylo, tak jsem tak nějak už dopředu počítala s nějakým tím zajetým klišé a ono ne. Závěr mě docela dost překvapil. Kniha je někdy tak strašidelná, že jsem nemohla potom dlouho usnout. Je tam všechno, co dělá knihu obvykle poutavou tj. láska a detektivně-hororová zápletka. Hlavní hrdinka je otrlá inteligentní krasavice, ale to jí nebrání v tom, aby pořád někde sama šmejdila a tudíž jí pořád někdo ohrožoval na životě.

2. Ještě dodám, že Vám doporučuju přečíst Madeleine Brent, která má lehce podobný styl (a líbí se mi o dost více). Půjčila jsem několika kamarádkám její knihy a prý je čte celá rodina:-)

3. Pokud jde o Victorii Holt, tak jsem její knížky přečetla také všechny, co vyšli v ČR a má je knihovna v Praze (už si je všechny ani nepamatuju). Některé byly zajímavější, některé méně, ale všechny končí dobře. Jen už nejsou tak moc historické jako u Philippy Carr. Většinou je to myslím už tak 19. století, hrdinky nejsou pouze provdány rodinou, ale často jsou sirotci, musí se o sebe starat samy a pracovat. A většinou se je někdo pokouší i zabít – stejně jako u Phillippy Carr a je to ta nejméně pravděpodobná osoba..

4. Vládkyně moří, o které se tu dost mluví, se mi hodně líbila. Byla hodně zajímavá, napínavá a plná zvratů. Knížky od této autorky nejsou jak cukrová pěna, kde hodná, krásná dívka ke štěstí přišla a na konci se vdala. Tady to promítá její celý život, který nebyl snadný a hlavně nudný. A není vždy ta nejlepší, nejšťastnější a nejkrásnější. Každá knížka je jiná, protože každý žena měla jiný život a rozhodně to není na jedno brdo, jak často knížky od 1 autorky bývají.. Časově tato řada začíná Jindřichem VIII. (a jeho sňatkem s Annou Boleynovou) a končí to francouzskou revolucí (v Návratu pobývá hrdinka ve Francii, nikoliv v Anglii).

5. ahoj, tato žena je moje oblíbená autorka. Jako Jean Pleady se mi moc nelíbí-je to historický popis, dějově nic moc a většinou smutné. Jako Philllipa Carr je jejích 10 navazujících knih úžasných. Hrdinkou je vždy dcera ženy z předešlého dílu. Je to romantika na pozadí historických událostí. Ne vždy to hlavní hrdince běží jak na drátku, ale většinou to dobře končí, i když se občas déle trápí.. Asi nejhezčí se Tanec pro dvě sestry (3.díl).

6. zaneta: ak najdem odvahu 🙂
   v.holt mam strasne rada – knizky, ktore napisala pod tymto pseudonymom su vyborne. aj ked nie su typicka romantika, urcite maju stastne konce (okrem jednej – menfreya, ktora ho podla mna nema…)

7. Naprosto tě chápu 🙂 Smutné konce mi vadí i u filmů. Čarodějka z útesu se skládá ze dvou částí. V jedné se jedná o matku ( tato čast dopadne opravdu tragicky) 🙁 a v té druhé o dceru, kde se vše vyřeší, ale teda s potrestáním viníků jsem nebyla vůbec spokojená… žádné výčitky svědomí, nic… Nechci toho moc prozrazovat.. Ale jak už jsem psala, tato kniha mě dost zasáhla. To co provedl hl. hrdina hl. hrdince prostě nedokážu přijmout… a i mě šokovalo, jak to přijala její dcera. Určitě si chci další díly přečíst, ale musím si teď trochu oddechnout, nemám na to nervi 🙂 Určitě si je přečti a dej mi vědět, jaký dojem to udělalo na tebe 🙂

8. zaneta: takze knizka carodejka z utesu teda nema dobry koniec?
   dufam, ze ked precitas dalsie diely, podelis sa s nami o svoj nazor 🙂 alebo hocikto iny…
   ja mam uz seriu nachystanu na citanie, ale „bojim sa“ do nej pustit, lebo moc nemusim smutne knizky s nedobrym koncom. a tak ju stale odkladam a radsej sa pustam do zarucenej romantiky 🙂