V originále ONLY MINE,
vydalo Baronet 1998
Anotace: Baronet
1887
Kniha vypráví životní peripetie mladé, krásné skotské lady Jessiky Charterisové, které hrozí manželství se zhýralým lordem Gorem. Aby se zachránila, vnutí formální manželství Wolfu Lonetreeovi, nemanželskému synu anglického vikomta a dcery čejenského šamana.
Wolfe, zvyklý na drsný život v divočině, svou přítelkyni varuje před prostředím, na které není zvyklá, ale marně. Jejich přátelství je završeno manželským slibem, pod nímž si každý z partnerů představuje něco jiného. Jessika hledá zejména ochránce, zatímco Wolfe ženu se vším všudy. Dny jejich společného života jsou proto plné nesnadného i bouřlivého hledání společné cesty, která by vedla ke šťastnému splynutí v náruči pravé manželské lásky.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ a půl
Wolfe to má s Jessikou rozhodně těžší, než Caleb s Willow v předchozím díle. Jessika má totiž z ranného dětství dost podivné zážitky, a díky nim má z mužů panickou hrůzu. Přesněji ne z mužů, ale z toho, co muž po ženě požaduje. Takže ačkoli donutí Wolfa k sňatku, rozhodně nemá v úmyslu plnit manželské povinnosti. Vlastně, manželství si představuje asi jak Hurvínek válku.
Wolfe má zase jiné dilema – jako indiánský míšenec má do poslední chvíle dojem, že si Jess zaslouží někoho lepšího, kdo jí umožní život v přepychu, život bez námahy, na který je zvyklá. A zároveň se na ni hrozně naštve, že ho dotlačila do manželství, které je podle něj odsouzeno k zániku. A tak se snaží přesvědčit svou ženu, aby sňatek anulovala – a přesvědčuje opravdu všemi prostředky.
Jessiino další mínus je totální neznalost jakékoliv práce. Na co sáhne, to pokazí, i když snaha a výdrž se jí nedají upřít. Jenže Wolf jí to pořádně oslazuje. A tak místo přátelství, které je tolik let vázalo, teď proti sobě stojí dva zarputilci, kteří si rozhodně nevychází vstříc.
Další díl série Jenom… se mi líbil o kapánek méně než předchozí. Nechybí sice napětí ani vášnivé scény – tedy aspoň od chvíle, kdy Jess zjistí, že Wolfovy doteky nejsou zas tak nepříjemné – ale chvílemi působí chování hrdinky dost nepravděpodobně.
Tak třeba :
Jessika jako dítě u Wolfa několikrát trávila prázdniny, a byla popisována jako divoška, běhající po lese v kalhotách, jezdící na koni obkročmo a střílející z luku jako indián. A najednou, jako dospělá žena má problém si sama obléknout šaty a učesat vlasy je pro ni neřešitelný problém. Že by ty prázdniny trávila s hordou služebnictva v patách?
A ještě lepší :
V devíti letech Jess osiřela. A ještě předtím několikrát pomáhala své matce při porodu!!! I kdyby měla sourozence každý rok, probůh, v kolika letech jako porodní bába začínala?
Ale budiž, jinak dle mého patří román k lepšímu průměru a nemusíte se bát se do něj pustit.
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,53 (15 x)
Loading…
Napsat komentář