3. 6. 2007

PŮLNOČNÍ SETKÁNÍ

V originále MEET ME AT MIDNIGHT,

vydalo Domino 2007.

Anotace (www.dominoknihy.cz):

Půvabná a svobodomyslná Viktorie Fontaineová si užívá bezstarostného života, bujarých večírků i nesčetných flirtů. Nic nedbá na to, že se dostává do řečí. Její skandální pověst ovšem bledne ve srovnání s nechvalně proslulým lordem Sinclairem Graftonem. Ten muž je pro mnohé ztělesněný hřích a nic na tom nezměnil ani jeho dlouhodobý pobyt za hranicemi. Sotva tedy mohlo někoho udiví, že když okouzlující Viktorie osamí s uhrančivým Sinclairem v zahradě, podlehnou kouzlu noci a zase jednou hodí za hlavu veškeré zábrany…
Jejich vášnivý polibek ovšem neujde ostřížímu zraku Viktoriina otce. Ten už není dál ochoten snášet výstřelky své lehkovážné dcery a žádá, aby se za Sinclaira provdala. Viktorii se otcův nápad silně příčí – netouží stát se chotí lva salonů, jehož náruč poznala řada žen. Postupem času ovšem vytuší, že Sinclairovo hejskovství je pouhá póza, za níž se skrývá něco víc. A po první, nezapomenutelné noci plné vášně se Viktoria pevně rozhodne odhalit pravou tvář svého manžela a získat si i jeho srdce, které touží napravit dávnou křivdu.

Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ a půl

Je to tak o tu půlhvězdičku lepší než průměr.

V anotaci jsou tak trochu bláboly. Jde tu totiž o to, že celý Londýn má Sinclaira za flamendra a opilce, který se místo plnění povinností vůči vlasti poflakoval Francií. Ale už jen pár lidí ví, že dělal velmi záslužnou a velmi výzvědnou činnost. A teď pokračuje ve výzvědné činnosti i v Londýně, mezi smetánkou. Tam chce totiž najít vraha…

Ovšem jeho schopnosti blednou před pronikavou inteligencí a všímavostí jeho nové, více méně nechtěné, manželky. Dlouho trvá, než Vixen (známe ji už trochu z předchozího příběhu Lekce lásky) začne důvěřovat, ona mu ale vlastně nedá jinou šanci, a je to právě ona, kdo objeví vraha Sinclairova staršího bratra Thomase…

Jenže se tím ocitne v nebezpečí. A pro Sinclaira najednou není důležité potrestat vraha, ale ochránit svoji milovanou ženu.

Moc hezký je nápad s papouškem, který se několikrát nepozorovaně vplíží do manželské ložnice. Výsledkem je pak jeho nadšené opakování obvyklé ložnicové konverzace :-).

Musím říct, že z tohoto dílka se mi trochu protáčely panenky. Stačilo, aby padl můj zrak na čísla stránek, či začátek kapitol. Těch kudrlinek! Ještě, že oči nejsou šroubovací…

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,28 (53 x)

Loading…

20 komentářů: „PŮLNOČNÍ SETKÁNÍ“

Dita

6. 3. 2008

🙂 🙂 🙂 To se povedlo. Většinou taky hrdinové musí sklánět hlavu ať už vcházejí kamkoliv a jsou tak vysocí, že hrdinka musí naopak hlavu zaklánět, aby jim mohla pohlédnout do tváře. Velmi často se objevují dýchací potíže a pocení všeho druhu, když se ON (popřípadě ONA) objeví v blízkosti. Tohle by bylo na dlouhý seznam. Možná právě jsou tolik populární ty knížky, kde hrdinům tahle dokonalost schází a autorka se při popisu scén a lidí těmto klišé vyhýbá (ale Popelka je věčná a Sněhurka taky, takže ? …. mě to taky dostává).
karolina

6. 3. 2008

Mě kniha neoslovila – špatně vydýchávám hrdinky, které svou až infantilní rozverností úmyslně zakrývají svou „pronikavou inteligenci“ (obzvláště úvodní scéna s pádem na tanečním parketu – pěkná noční můra..). A k těm klišé – klasické bývají u hrdinek pramínky vlasů uvolněných z účesu (okolnostmi nebo hrdinou), půvabně rámující obličej a ještě klasičtější je pramen vlasů, který spadne hrdinovi do čela a hrdinka odolává nutkání mu ho prstíky učísnout- to je snad v každé knize (pravda, ono je málo romantických hrdinů s pleškou, tak asi proto..)
Dita

6. 3. 2008

S tím Sinem je to úsměvná pravda – každý lord Sinclair má tuhle přezdívku, popřípadě se její nositel křestním jménem jmenuje Sin*** – třeba Sinjin (jako ze Sladkého hříchu, to byl opravdu ukázkový proutník). Je to taková výrobní značka pro sukničkáře. Pokud autorky chtějí, aby měl temnou minulost či něco podobného říkají mu Dare nebo Devil nebo cokoliv ve spojení se slovem „black“.

Ale těch zavedených klišé je plno. A je to většinou milé, jelikož to k žánru patří. Třeba takové „tváře s ostře řezanými rysy“ a „bohaté záplavy lesklých vlasů“ mi na tváři „vykouzlí sladký úsměv“. 🙂
jahu

18. 2. 2008

Tak já knihu právě dočetla, a mně se líbila. 4 * určitě, možná i o drobek víc. Líbilo se mi, že hrdinka byla mazaná (občas až moc) a odhodlaná nenechat se v pátrání vysadit na vedlejší kolej. Snad jediné, co jsem jí zazlívala, bylo na konci, kdy pořád zůstala v představě, že sama zvládne všechno, i vraha.
Od této autorky má první kniha, aspoň se těším na další.
julia

26. 1. 2008

Súhlasím s arlene. Aj mne sa zdala z jej doteraz vydaných kníh najslabšia. Ja by som jej dala tak *** a pol ako Renka. Ale keďže pol hviezdicky sa nedavaju, tak som sa myslim pri hlasovani priklonila k 4*.
arlene

26. 1. 2008

Tak tady se musím přiznat, že sice jsem knihu přečetla, ale nijak mě neuchvátila, ty dialogy a občas i myšlenkový pochody hrdinů mi přišly poněkud divné, ne-li až povrchní. Já dávám 3 hvězdy.
Bronze1

21. 1. 2008

Také mě Půlnoční setkání chytlo, opět dávám 5 hvězdiček. Já prostě nedám na S. Enoch dopustit.
Bronze1

6. 6. 2007

Dneska jsem narazila na knihu Pulnoční setkání, tak jsem si jí samozdřejmě koupila:-), jsem zvědavá co s toho vypadne. Teď mám rozečtenou Lekci lásky, včera jsem začala a dneska jsem v půlce, to o něčem vypovídá ne:-). Tak jsem opravdu zvědavá jestli mě chytí i Půlnoční setkání.
Já

6. 6. 2007

mausi: no jo, anglicky mluvící autorky neodolají, když se jejich hrdina může jmenovat Sinister, zkráceně Hřích…. wow. To aby čtenářky pochopily, že to bude opravdu řáckej hříšník
mausi

6. 6. 2007

V anotaci je napsáno, že její otec žádá, ale spíš bych řekla, že se ženich otci skoro vnutil. A nevím kolikátý už je to Sin…