21 komentářů: „Susan JOHNSON“

1. 

   lucka

   26. 8. 2009

   právě jsem dočetla ve službách dámy. musím říct, že ze začátku se mi její knihy líbily, ale teď už si budu hodně rozmýšlet, jestli nějakou další koupit. byla to docela síla, příběh veškerý téměř žádný, konec dalo by se říct příšerný. jsou to silná slova, ale myslím, že si to ta kniha zaslouží 🙁

2. 

   Anksa

   10. 4. 2009

   Já sem dnes od ní dočetla Smyslnou vášeň a musím uznat, že tento druh knihy pro mě rozhodně není. Hlavní hrdina, který se s cizí ženskou vyspí 10 stránek před koncem knihy je dost divné. A navíc tato knížka už nebyla snad ani erotická. To už mi připadalo jako učiněné porno.

3. 

   blanka

   17. 6. 2008

   Tak tuhle autorku nemám ráda, její knihy dělají z mužů supermany a se žen nymfomanky….Řekněme si upřímně, jaký chlap by dokázal v kuse promilovat celý den a noc 🙂

4. 

   Dita

   29. 5. 2008

   Ano, co se dá od SJ čekat. Některé její starší tituly měly alespoň nějaký děj, ty novější (myšleno spíše v posledním desetiletí) jsou …. ne pro mě.

   S těmi přeborníky číslo 1 v Anglii je to na vážkách. Nejspíš tam nežijí nějací normální chlapy, že? Mě se stalo u jejích dvou knih (které jsem dočetla), že mi přišel přijatelnější ten „druhý“ – což byl asi něco jako záporák, ale jaksi lidštější než hlavní „samec“. To asi nezní pro knihu zrovna lichotivě, že?

5. 

   karolina

   29. 5. 2008

   Tak jsem „kejchla“ novinku od SJ – Dočasná milenka a je to opět blablabla, vše úplně stejné: hrdina je cynik a postelový přeborník číslo jedna v Anglii, nevinná hrdinka se z původně soudné a příjemné bytosti mávnutím proutku (ehm ehm) stává otravnou závislou nymfomankou – závislou bohužel pouze na hrdinovi, takže mu nakonec VŠE odpouští a vrhnou se v happy endu sobě do náruče nejen fyzicky, ale i platonicky. Ale co asi tak člověk mohl od SJ jiného čekat, že 🙂

6. 

   Dita

   20. 4. 2008

   to Bronze1: rozhodně doporučuji půjčovat – čas od času. Jinak Stříbrný plamen byl fajn; je to součást jakési série, ale její zbytek asi nebude nic úžasného. Ostatně recenze s náznakem děje je tady na stránkách. Hrdinové, co si rozumí akorát v posteli a léčí si zlomené srdce v bordelu a podobně nejsou podle mého gusta.

   to karolina: já bych řekla, že diagnóza je snad u všech stejná – erotomanie. Podle mého jsou její hrdinové erotomani nebo mají závislost na sexu. Což je taky diagnóza. A hrdinky jim po první noci vášně podlehnou taky, abychom věřili, že jim to spolu vydrží navěky 🙂

7. 

   Bronze1

   20. 4. 2008

   Já od této autorky četla knihu Osudová noc a vlastně jsem si jí koupila jen proto, že příběh je ze Skotska. Autorka na můj vkus má v knihách moc sexu, takže nákup další knihy neplánuji, možná, že si další knížku půjčím z knihovny, ale nevím, nevím.

8. 

   karolina

   20. 4. 2008

   Mě u SJ vždy pobaví ty nadlidské (nebo spíš nelidské??) postelové výkony hlavního hrdiny – nejedná se spíš o nějakou lékařskou diagnózu? Ale je fakt, že když se pak tento hrdina zaměří (zmámen konečně pravou láskou) na získání hrdinky, tak se setkáváme s až dojemnou romantickou posedlostí, při níž by čtenářka mohla i zamáčknout slzu..

9. 

   Dita

   19. 4. 2008

   Já jsem taky jako první četla Sladký hřích a tenkrát se mi to docela líbilo. Pokračování se jmenuje Smyslná vášeň a je to už dost síla (hupky hupky do postýlky asi už na straně 30 – a absolutně mi nesedělo, že se hlavní hrdina vyspal snad s každou, aby zahnal „smutek“), ale brala jsem to spíš jako hodně erotické zpestření, kde se mi líbilo především cameo hlavních hrdinů ze Sladkého hříchu (což asi není úplně lichotivé pro knihu samu). Pak jsem četla Svůdkyni (na které se mi zase asi líbilo především to, že tam hlavní hrdinka byla dosti zkušená a hrdinovi stačila s přehledem úplně ve všem – a mimochodem jedna z mála dvojic, která během knihy nevystřídala nikoho jiného). To jsem přečetla asi během půl roku, takže jsem si dala na chvíli pokoj a pak jsem dala na radu recenze a přečetla si Stříbrný plamen, který se mi líbil moc (asi proto, že hrdina se kvůli zlomenému srdci nevyspí s každou sukní). Pak už jsem nečetla nic, co by se mi aspoň trochu líbilo. Upřímně řečeno, její starší knihy jsou docela dobré (hodně erotické, ale čas od času, proč ne) a napsány jsou vkusně. Ty novější jsem měla tu smůlu přečíst asi jen tři – tedy začala a nedočetla (např. Znovu a znovu či Tempting). Nedoporučuji číst v originále – slovo „fuck“ je tam totiž až neuvěřitelně často a slovní spojení „to fuck with somebody“ má dle mého k romantice daleko a v erotice by se nemělo aobejovat při každé narážce na sex.

10. 

    Kate

    19. 4. 2008

    Dnes jsem se poprvé seznámila s touto autorkou přečtením knížky Sladký hřích, čtení to bylo pěkné, i když se přikláním k tomu, že to není historická, ale spíše erotická literatura.Hlavní mužská postava byl učiněný „nadsamec“ :)) a dál to rozebírat radši nebudu, protože ještě není po desáté hodině večer:)