Maggie STIEFVATER
v originále SHIVER
vydalo Argo 2010

Anotace:
Romance mezi vlkodlaky. Něžný milostný příběh prodchnutý působivou melancholií a tragikou.
V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy.
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ a kousek
K samotnému příběhu nemám moc co dodat, v anotaci je řečeno již vše podstatné. Prozradit ještě pár detailů a knihu nemusíte číst 🙂 Takže k hodnocení.
Mrazení by si zasloužilo pět hvězd. Ale já zkrátka nemohu. Kniha je to krásná, plná romantiky a emocí, hlavní myšlence příběhu také není co vytknout. Ale…
Prvním kamenem úrazu je hlavní hrdinka Grace. Vždy dokonalá, prakticky založená dívka, která během pěti minut vyspěje z nevinného děvčátka v toužící teenagerku. Ach jo. Postava bez vývoje, která se najednou rozhodne, že se bude chovat zcela odlišně. Stačilo někam vsunout pár poznámek a mohlo to působit přirozeně.
Sam, mužský hrdina románu, je oproti Grace miláček. Kde chybí emoce u Grace, tam jich Sam rozhazuje plnou náruč. Možná by neuškodilo malinko ubrat emoce u „scén všedního dne“ a dodat je do stěžejních scén, kde se zcela nepochopitelně nedostávají. Některé momenty pak zbytečně působí nedotaženým dojmem.
A teď k bodům, proč knihu hodnotím poměrně vysokým hodnocením. Autorka mě překvapila netradičním pojetím vlkodlaků. Konečně něco nového, osvěžujícího. Forma vyprávění, kde se střídá pohled obou hlavních hrdinů, je rovněž méně obvyklá (a přiznávám, že bych ji v mnoha dalších knihách ocenila). Kniha je poměrně čtivá, pokud pominu nepatrnou část uprostřed, kdy jsem se začala lehce nudit, protože scházela jakákoliv akce.
Abych to nějak shrnula: Mrazení je velmi zdařilá „vlkodlačina“ cílená především na skupinu náctiletých dívek. Autorka vymyslela skvělou zápletku, příběh slibující pořádnou porci emocí a „mrazení“. Senzace se však nekoná, Stiefvaterová nedokázala plně využít potenciál tématu. Až mi to chvílemi připadalo, že se bojí hloubky emocí vlastních hrdinů a vždy je zastaví těsně předtím, než scéna vyvrcholí. Věčná škoda.
Pozn.: Mrazení by mělo být rovněž zfilmováno.
Zdroj anotace vč. obrázku: Argo


Napsat komentář