v originále WHAT HAPPENS IN LONDON
vydalo Ikar 2011
Londýn, 1821 (zjištěno složitým dějepisným a matematickým výpočtem)
Anotace:
Když se Olivia Bevelstokeová doslechne, že její nový soused možná zavraždil svou snoubenku, ani na okamžik tomu nevěří. Z okna svého pokoje, pečlivě ukrytá za záclonou, pozoruje podivína naproti a čeká… a objevuje nanejvýš zajímavého muže, který má určitě něco za lubem. Sir Harry Valentine pracuje pro ministerstvo války a krásné blondýnky, která ho špehuje, si ihned všimne. Jeho zájem o ni brzy přestane být jen diplomatický…
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ a 3/4
Před časem jsem tu psala v komentářích, že knihu čtu a moc se bavím. Nu ano, docela jsem se bavila, asi tak do poloviny knihy, kdy Julinka sršela vtipem a byla to opravdu zábava. Přesně jak už tu psala Zuzka, ani já se nemůžu rozhodnout, jestli se mi knížka líbila nebo nelíbila. Ale na rozdíl od ní, mě se pasáže se slečnou Buterworthovou líbily, a beru to jako skvělou nadsázku. Koneckonců, myslím, že se objevila už v knize Poznáš to z polibků, takže slečně B. předpovídám skvělou kariéru a to nejen v Rusku 🙂
U JQ mi spíš chybí, a to v několika posledních knihách, pořádné koncovky. Vlastně mi celý ten konec s únosem a vysvobozování přišel jako uměle přimyšlený a přilepený k něčemu, k čemu tak úplně nepatřil. Celý děj směřuje k tomu, aby člověk měl tendenci ty prevíty jedny záporné hledat v jiných vodách, než ve kterých je nakonec našel, kteréžto překvapení nejspíš bylo i záměrem autorky, ale pak mi přijde celá ta snaha zasadit příběh do prostředí Anglie versus Napoleon a podlí nebezpeční špioni jako mrhání časem. A jak to bylo s tím vražděním snoubenek, už si ani nepamatuji.
Tak nějak se nemohu zbavit dojmu, že JQ umí napsat zajímavou a veselou (praštěnou) knihu, aniž by hrdinka byla závažně ohrožena na životě a hrdina ji musel na poslední chvíli zachránit ze spárů jisté smrti, případně přitom ještě zachránit svět nebo alespoň Anglii. Proto mi to v knížce tak nějak přebývalo.
No ale nakonec to můžeme brát jako takový napínavý bonus…
Trochu lepší průměr, ale nasmějete se u toho. Dost.
(zdroj anotace a obrázku: Ikar)



Napsat komentář