Renčina červená knihovna

Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde jsem se dělila o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Veškerá sláva nepatřila jen mně, moc mi pomáhaly Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další… …a teď vstává z popela. Držte palce.

Zajímavost

—comming soon—

PÝCHA A PŘEDSUDEK

Jane AUSTEN

V originále PRIDE AND PREJUDICE,

vydalo (mimo jiné) Academia 2003.

pycha-a-predsudek-1946paperback.jpgpp1949.jpgpycha-a-predsudek-1967.jpg pycha-a-predsudek-1974-odeon.jpgpycha-a-predsudek-1986-vysehrad.jpgAusten: pýcha a předsudek (Argo)Austen: Pýcha a předsudekPýcha a předsudek - Levné knihy KMaAusten: pýcha a předsudek 6.vydání

Pýcha a předsudek '08 Anotace (cs.wikipedia.org, obr. Academia, Argo, Škubal a spol.):

Pýcha a předsudek je nejznámější román anglické spisovatelky Jane Austenové. První věta románu je jedním z nejslavnějších úvodů knihy v anglické literatuře vůbec:

⭐⭐⭐

„It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife.“

(česky podle překladu Evy Kondrysové: „Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“)

První verzi románu sepsala v letech 1795 – 1797 a pojmenovala ji First Impresions (První dojmy). Nepodařilo se jí ale pro něj najít vydavatele, takže jej prozatím odložila a začala pracovat na románu Rozum a cit (Sense and Sensibility), po jehož vydání (1811) se k Prvním dojmům vrátila, přepracovala je a pod jménem Pýcha a předsudek vydala (1813).

Pýcha předsudek je tzv. román rodinného života (angl. domestic novel), který s ironickým podtextem líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít pro své dcery vhodné ženichy. Hlavními postavami románu jsou slečna Elizabeth Bennetová (patrně zosobnění autorky) a Mr. Darcy.

Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐

Naprosto skvělá a základní knížka zamilovaných románů. Navíc, jestli jste si všimli, tak Austenová dokázala napsat úžasný příběh, který nepotřebuje detektivní zápletku, ohrožení na životě, ani triufiální vstup mezi londýnskou smetánku.

Přitom na tuhle knížku jsem narazila až při čtení současných romantických románů, kde se o ní autorky často rády zmiňují. Tak jsem si ji půjčila z knihovny, to bylo vydání tuším od Odeonu, no a pak zakoupila moc hezkou verzi, kterou prodává Academia. Pak jsem se dozvěděla, že tahle knížka patří na přední místa top 100 nejčtenějších knížek všech dob anglické literatury, a u nás si v žebříčku myslím taky nevedla špatně.

Mám k téhle knížce jedinou výhradu. Nezasloužila by si trochu modernější překlad, než je současný od Evy Kondrysové? Přeci jen budí trochu archaický dojem a jméno „Lízinka“ ve mě evokuje představu spíš kozy či morčátka…

No a ještě vás chci upozornit na zfilmované podoby téhle knížky. Stalo se to několikrát, ale za zmínku stojí dvě. Před nedávnem v kinech běžela filmová verze Pýchy a předsudku s Keirou Knightley v hlavní roli, která určitě stojí za vidění aspoň doma na DVD. I když si myslím, že venkovská šlechta tu byla až moc venkovská. V roce 1995 natočilo BBC šestidílný seriál Pýcha a přesudek, je naprosto skvělý a všem ho doporučuju. I když se dá sehnat na stránkách BBC jen v anglické verzi, na české titulky nebo dabing zapoměňte.

25.11.2007:

Všimla jsem si, že tu vlastně nikde není děj. Abyste náhodou tuhle knížku nepřehlédli, tak děj nastíním.

Rodina Bennetových má nula synů a pět dcer – krásnou Jane, chytrou a vtipnou Elizabeth, což je naše hlavní hrdinka, svatouškovskou Mary, předposlední Kitty a rozmazelnou Lydii. Po smrti pana Benneta by přešlo jeho panství do rukou nejbližšího mužského příbuzného – pana Collinse. A tak milým sestrám zbývá asi jediné řešení, vdát se, pokud možno dobře.

Mladý a dobře zajištěný pan Bingley si pronajímá dům v sousedství, což je voda zejména na mlýn paní Bennetové. Dokonce se pan Bingley do krásné Jane zakouká, ale… Je tu spousta protivenství, které tomu brání. Mimo jiné i sestry pana Bingleyho a jeho nafoukaný přítel Darcy. Ten se stává Elizabethiným téměř osobním nepřítelem. Jenže pak se to začne zajímavě vrbit.

Nakonec jsou v knížce celkem tři svatby, jeden útěk do Skotska, nějaké ty dopisy… a vůbec… Tohle si prostě přečíst musíte.

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,68 (349 x)
Loading…

86 komentářů: „PÝCHA A PŘEDSUDEK“

  1. Janka avatar
    Janka

    No je to tam, ale nesvléká jí…tak jsem to myslela explicitní scény (polibky, nedejbože sex JA v knihách nemá). Obecně poslední verze Rozumu a citu je hodně zmodernizovaná – Brandon je takový „chlapák“ a bije se s Willoughbym na kordy…osobně mám nejredši verzi Anga Lee (Winslet/Tompson).

  2. renka avatar

    Janko: Add poslední adaptace Rozumu a citu – ono to v knížce je. Sice ne na začátku, ale Willougby Elisu svede, a to tak, že mu porodí nemanželské dítě. A to v knížce rozhodně je.

  3. Janka avatar
    Janka

    Samozřejmě, že na svatbě by ten polibek chybět neměl :-). Já jsem tím spíš měla na mysli konec nové verze Anny Elliotové, kdy hrdinka beží a běží a milého pak líbá na ulici, nebo v poslední adapteci Rzumu a citu, kde na začátku Wlloughby svléká Elizu (což v knihách není ani náznakem)…jak by řekla Bábi Zlopočastná ccc.

  4. Simona avatar
    Simona

    Janko, souhlas, mně se ten anglický konec taky líbil a než jsem zjistila, že existuje nějaký americký konec tak mi ten polibek taky nechyběl. Ale po shlédnutí americké verze mi tam nějak ten konec prostě chybět začal:-)) I v seriálu z roku 1995 se po svatbě políbí. Knihu jsem četla a je pravda, že tam o polibku není ani zmínka a i tak byla skvělá.

  5. Janka avatar
    Janka

    Já tedy preferuji ten anglický konec…nebylo to sladké jako ten americký (jak napsala šéfredaktorka Cinemy Američané mají rádi v šampaňském kostku cukru :-)). V adaptacích JA mi „líbací“ konce dost vadí protože to prostě nebyl svět JA jak ho napsala… Podívejte se na starší adaptace tam se nepolíbí (alespoň do svatby), v těch posledních se ocicmávají jedna radost i na veřejnosti…což by tehdy bylo společensky nepřípustné.

  6. Maki avatar
    Maki

    No jo možná s tím máte pravdu, ale já nevím už jsem na to asi nějak navykla z těch všech filmů co se tady na nás valí, že hapyend vždycky končí polibkem…ale i tak se mi film líbil J.A. podle mě musí být úžasná spisovatelka zatím jsem viděla jenom filmy, ale i tak to stálo za to!

  7. gellerka avatar
    gellerka

    Souhlasím, Angličani jsou možná někdy suchaři, ale proč všude cpát přehnaný, někdy až kýčovitý, přešťastný americký konec? Myslím, že ten polibek sice není nijak přehnaný, přesto si myslím, že „anglický“ konec je zcela dostačující a vystihuje atmosféru filmu/knihy.

  8. Kate avatar
    Kate

    No a není právě ten „suchar“ Darcy úžasný ….?

  9. Maki avatar
    Maki

    Angličani jsou prostě suchaři i v těch filmech…

  10. Dita avatar
    Dita

    Protože v románech Jane Austenové nikdo nikomu pusu nedával.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Biography

Archiv

Napiš mi

Březen 2026
Po Út St Čt So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031