10 komentářů: „PODVRŽENÁ DÁMA“

1. 

   Zuzka

   30. 11. 2014

   Hezké, ale dlouhé – několikrát jsem si myslela, že už se vše v dobré obrací a ono zase nic – prostě napínavý příběh…

   Docela se těším na další díly této série…

   Příběh si určitě zaslouží plný počet hvězdiček a autorka také…

2. 

   susi

   8. 3. 2011

   Kniha je to pekná, len na mňa dosť zdĺhavá a hlavne to večné naťahovanie s Clayom. Keby je to kratšie, bolo by to lepšie. Jude Deveraux má aj lepšie knihy

3. 

   Tcica

   14. 3. 2010

   hm…jsem zrovna asi na dvousté stránce a už jsem to nevydržela a přečetla jsem si poslední tři stránky. Už je to moc zdlouhavé, ale začátek jsem hltala 🙂 Jo, je to dobrý nápad na děj, určitě to dočtu… :-))

4. 

   Barbora

   7. 9. 2009

   Tak tahle kniha mě dokázala dojmout i šíleně naštvat. Chvílema jsem měla chuť knihu vzít a hodit ji do kouta protože ta pletichářka Bianca byla teda trochu přehnaná, ale nakonec to dobře dopadlo, i když jsem se neubránila pocitu, že konec se teda autorce moc nepovedl. Po těch nervech a okousaných nehtech mám dojem, že jsem si jako dychtivý čtenář zasloužila trochu lepší a propracovanější konec. Nebyl to ten pravý happy and, který bych od tak dramatického a košatého příběhu očekávala. Jinak se mi kniha líbila.

5. 

   lasik

   19. 11. 2008

   Zdravím. Asi jak píšou obě Lucky, ze silného cílevědomého chlapa se stane blázen podléhající jedné ženské a alkoholik a pak mávnutím proutku je zase vše při starém. Hrdinka, která vždy věděla co dělat, je najednou úplně hloupoučká a nedělá nic, jenom tiše trpí. No nakonec to vyjde, ale tak jsem si říkala, jestli jim to vůbec stálo za to.

6. 

   adriiik

   18. 10. 2008

   tahle kniha mě až tak nezaujala…děj byl trochu suchý a to věčné…nemůžeme spolu být,mě už unavovalo…a pak taky tak tlusťoška..podle popisu musela bejt minimum jak tank a dvakrát taková jako Clay a on v ní viděla nějakej přízrak milovaný osoby (fuj!)…to jsem jako fakt nechápala…a jak už napsala Lucka,jeho chování,bylo naprosto v rozporu s popisem cílevědomého muže…

7. 

   lucka

   16. 8. 2008

   mě se knížka líbila dost, ale musím přiznat, že jsem ji taky nejdřív rychle prolistovala, protože se mi zdálo, že ani snad nedopadne dobře 🙂 uvítala bych, kdyby se šťastné usmíření odehrálo dřív. ale je pravda, jak píše lucka v předchozím komentáři, že Clay s sebou nechal tou mrchou mávat docela až přes míru

8. 

   lucka

   16. 8. 2008

   knizka sa mi teda nepacila. nicole mi pripadala ako hlupa hus, ktora sa nechala muzom poriadne vyuzivat – dalo by sa to vsak pochopit, kedze bola zalubena. ale clay bol poriadny trkvas, ktory nevedel bojovat proti jednej mrche. najprv bol opisany ako silny cielavedomy muz, ktoreho ziadna prekazka neodradi a potom si nechal po hlave skakat…
   ledva som ju docitala…

9. 

   gellerka

   1. 8. 2008

   Mě tahle knížka moc neuchvátila, ale nedokážu říct proč. Nic mi v podstatě nevadilo, ale prostě se mi nějak nedostala pod kůži. Možná to bylo tím, jak vypadalo všechno beznadějně… ne a ne se dát ti dva konečně šťastně dohromady, protože věřili „padouchům“ a přitom čtenář věděl, jaká je pravda a že by klidně mohli být spolu. Mě prostě rozčilovalo, že tak snadno uvěřili (i když uznávám, že z jejich pohledu to nejspíš dávalo smysl), takže místo abych z jejich situace byla smutná, byla jsem rozčilená:-)
   A taky mi přišlo, že Clay se až příliš snadno vzpamatoval z toho věčného pití, myslím, že po takové době už by z něj byl rozhodně beznadějný alkoholik a určitě by nebyl schopen takových fyzických výkonů, jakých v knížce dosáhl.
   Pro mě to byla průměrná knížka, takže za 3.

10. 

    elgyn

    1. 8. 2008

    taky jsem ji obrečela:-)