49 komentářů: „RVÁČI“

1. 

   eva

   19. 1. 2011

   Poraďtě mi, jestli dělám někde chybu. Na blogu se mi objevuje jako poslední 24. kapitola „Neplakej holčičko 2“. To přeceš není konec příběhu?

2. 

   Morigan

   19. 1. 2011

   Honzina: To je dobrý postřeh, ani jsem si to neuvědomila. Asi jsem příliš akční typ:-) Snad tam ale v dalších kapitolách nějaké to zklidnění najdeš:-)

3. 

   Honzina

   19. 1. 2011

   Morigan jen piš 🙂 Zkoukla jsem pár stránek a dobré, fakt dobré… chystám se přečíst celý příběh, ale líp se mi čtou knížky tištěné na papíru – přeci jen tahat s sebou notebook třeba na záchod je nepraktické 🙂 🙂 Jeden poznatek, co mám: přijde mi, že příběh je v podstatě stále dost vypjatý, schází mi zde poklidnější místa, kdy bych si mohla vydechnout a připravit se na další šponování nervů. Jsem stále v otáčkách. Ale třeba změním názor, až budu číst najednou.

4. 

   Morigan

   19. 1. 2011

   Ještě jednou děkuji za všechny komentáře, ale hlavně za všechny, co můj příběh čtou! 🙂
   Pokračování rozhodně bude, přece nemůžu nechat svoje postavy takhle! 🙂

   Chápu, že se nemůžu trefit do vkusu každému, ale o tom to přece je, ne? Opravdu jsem moc ráda za kladná hodnocení i za záporné připomínky, ty jsou stejně důležité. A dokud to bude někdo číst, já budu psát! :-))

5. 

   Sirael

   18. 1. 2011

   Co se týče nedostatečného hodnocení: já sama za sebe bych dala 4 hvězdy, ale protože musím být alespoň trochu objektivní (v rámci srovnání s ostatními knihami), nemůžu úplně opomenout některé nedostatky, které zmiňuji v recenzi. Jinak souhlasím, že příběh je skvělý.

6. 

   Werana

   18. 1. 2011

   Ahoj, zas já. 😀 Mám dočteno. Bylo to skvělý, napínavý, takový opravdový – reálný, úplně mě to pohltilo, vtáhlo do děje…. Nemůžu se dočkat pokračování…bude, že..?

7. 

   Werana

   16. 1. 2011

   Morigan: smekám 🙂 Jsem sice teprve u 7. kapitoly, ale jestli příběh bude pokračovat tak jako do teď, nemůžu se dočkat, až ho přečtu celý! Vlastně jsem ani nečekala, že by mě to (podle anotace) až tak zaujalo, ale tvůj styl mi nejspíš padl přesně do noty. Jsem tak trošku ohromena, protože jsem si řekla, že si dnes přečtu tak maximálně 2 kapitoly a teď se tak nějak nedokážu odtrhnout 😀 Moje oči nejspíš dnes v noci dostanou zabrat. Zajímavé je vykreslení postav, žádná dokonalost. Zatím jsem u nich teda nenašla ani ty pozitivní vlastnosti a v některých případech nad jejich jednáním kroutím (a nejspíš ještě budu) hlavou, ale jsem na začátku, tak doufám, že něco – jak to nazvat – jemnějšího? – tam snad najdu… Jsem ráda, že mám možnost si to přečíst a přeji Ti, aby Ti šlo psaní pěkně od ruky 😉

8. 

   Tcica

   16. 1. 2011

   Tak tohle jsem přečetla jedním dechem, myslím, že moji sourozenci mají plné zuby toho, jak pořád okupuju notebook. Líbí se mi Moriganin styl, jakým píše i napínavé záplety děje. Myslím, že tři hvězdy a půl je naprosto nedostačující ohodnocení 🙂

9. 

   Margaret

   16. 1. 2011

   Na Moriganin blog chodím od úplného začátku a musím uznat, že z celého příběhu jsem hodně nadšená. Líbí se mi prostředí, ve kterém se díky vyprávění pohybuji a samozřejmě děj samotný:-)
   Opravdu se těším na ukončení prvního dílu a na to co se bude odehrávat v tom dalším.
   Mor, jen tak dál:-))

10. 

    Hanka

    15. 1. 2011

    Ahoj, jsem ráda, že tenhle příběh konečně nalezneme na těchto stránkách. Uznávám, že jsem trochu neobjektivní, protože znám autorku a tento příběh od počátku jeho vznikání ( a poctivě ho i komentuji:-)
    Dokonce jsem i zde, už dříve v komentářích, na něj upozorňovala, tak jsem ráda, že se líbí i vám.
    Jinak pro Niku, já jsem učitelka češtinářka a nemám se slovosledem žádný větší problém, obzvlášť když vezmeme do úvahy délku textu. A velmi oceňují i absenci pravopisných chyb. A samozřejmě jako dějepisářka jsem ráda za to, že Morigan neničí dějiny:-)