v originále TO ROMANCE A CHARMING ROGUE
vydalo Domino 2010
1817 Londýn, Anglie
Když se Eleanor Pierceová zasnoubila s okouzlujícím vikomtem Damonem Staffordem, pociťovala čiré štěstí. Nemělo to však trvat dlouho: Damon se objevil na veřejnosti se svou bývalou milenkou, a to bylo na zamilovanou Eleanor příliš. Věděla sice, že Damon je její osudová láska, ale přesto zrušila zasnoubení, smířená i s tím, že se už nikdy neprovdá a stane se z ní stará panna.
Pokořený vikomt odjíždí na dva roky do Ameriky, aby po návratu zjistil, že Eleanor stále miluje – a že se o ni mezitím začal ucházet italský šlechtic. Tentokrát je ovšem Damon pevně rozhodnut bojovat o Eleanořino srdce a vyjít z toho boje jako vítěz. Po prvním vášnivém polibku si i Eleanor uvědomí, že Damona stále miluje.
Vše jako by spělo k dobrému konci, ale osud má jiné plány. Eleanořin cizokrajný ctitel má totiž jakéhosi záhadného nepřítele, který mu usiluje o život – a ohrožuje tím i Eleanor. Podaří se Damonovi ochránit milovanou ženu před nebezpečím a zároveň si zachovat přízeň jejího srdce?
Hodnocení ⭐ ⭐ a půl
Kdo se nechce uzívat nudou, nebo si připadat jak méně inteligentní jedinec, kterému se musí všechno několikrát opakovat, aby informaci vstřebal, pak nedoporučuju číst. Ačkoli anotace nezní nejhůř, to co se autorce podařilo z příběhu udělat, nestálo za moc. 🙁 Zkrátka Eleanor před dvěma lety byla až po uši zamilovaná do Damona, jenže po tom, co se mu s tímto pocitem svěřila a s tím že se chce vdávat z lásky, Damon vzal do zaječích a místo svatby utekl do Itálie (a neutíkal ani pokořený a ani do Ameriky, jak zmiňuje anotace).
Teď je Damon zpět a opět se začne motat kolem Eleanor. Jenže o Eleanor zajímá italský princ Lazzara a Eleanor doufá, že se do něj postupně zamiluje (aby zapomněla na Damona) a bude mít tu vysněnou svatbu z lásky. Damon má ale s Eleanor jiné plány, jednak se mu princ příliš nezamlouvá (zvlášť když prince a tím i Eleanor někdo neustále ohrožuje na životě) a jednak mu dojde, že chce Eleanor čistě pro sebe.
Mno co ke knize víc uvést, snad jen, že oproti jiným knížkám NJ je tu méně vášnivých scén, za to víc nezáživného děje, Damon a Eleanor si nakonec padnou do náručí a záškodník je odhalen (ale při odhalení důvodu jeho záškodnictví ve vztahu k tomu, co všechno princi prováděl, jsem už jen nevěřícně kroutila hlavou, co za blbost se dá vymyslet :-/ ).
Trauma hlavního hrdiny způsobené úmrtím jeho dvojčete a jeho odmítání někoho si připustit k tělu a následné prozření, že vlastně hlavní hrdinku strašně miluje a potřebuje; a k tomu hlavní hrdinka trochu slepicoidní, která místo vlastního rozumu spoléhá na rady z příručky londýnské kurtizány Fanny, to mě teda nijak zvlášť neoslovilo. 🙁
Takže buď jsem nechytla správně romantickou náladu na čtení téhle knihy, nebo to fakt byla slabota. Nebudu vás víc děsit, koneckonců posuďte sami – hvězdičkování je tu pro vás. 😉
(zdroj anotace vč. obrázku www.dominoknihy.cz)
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 3,65 (23 x)
Loading...
Amaris
Musím říct že první tři díly se mi líbily, mám také NJ ráda, ale tahle kniha byla strašná:-( a to doslovně…
hlavní hrdinka byla trdlo i když v předchozích knížkách na mě působila mile a vyrovnaně. A u Damona mi ani moc nepřišlo že by o Eleanor až tak bojoval.. nu což každý má jinou představu o lásce 🙂
Adri
Ano,slovo „slepicoidní“ mi opravdu pozvedlo náladu,ptž už jsem dlouho tak dobře nepobavila 😀 Tohle byla trefa do černého 😉
calistto
Souhlasím, mám N.J. velmi ráda. Snad každá kniha se mi líbila, nevadí mi ani přehršle erotických scén ale tahle teda byl výstřel vedle a to hodně vedle….;-(((
asperia
no jak to tu tak píšeš, mně by se líbilo, kdyby taková knížka skončila happyendem s Lazzarou:-)
Petra
Myslím, že „slepicoidní“ je celá tato série….. Když už jsem přelouskala první díl, pustila jsem se i do druhého, ale tam jsem přeskakovala celé stránky, abych se dobrala konce a dočíst třetí knížku se mi nepodařilo – už jsem na autorku a její fantasmagorie (resp. všechno, co se týkalo přátelství s kurtizánou) neměla nervy. Od začátku série mám dojem, že NJ pořád dokolečka omílá to samé (hlavně prostoduché myšlenkové pochody hrdinů), že zdvojuje celé odstavce a mermomocí se snaží z jednoduchého a prostinkého příběhu vykřesat veledílo (aspoň co do počtu stránek). Ach jo, to jsem ji setřela….ani jsem to původně neměla v úmyslu. 🙂 Každopádně do téhle knížky se už rozhodně pouštět nebudu. 😀
renka
Vyhlašuji výraz „slepicoidní“ za slovo týdne!