V originále SEDUCTION OF A PROPER GENTLEMAN
vydalo Domino 2010
Anotace : Anglie 1854
Půvabná a ctižádostivá lady Kathleen MacDavidová je rozhodnuta zlomit dávnou kletbu. Splnit tento nesnadný úkol ovšem může pouze za předpokladu, že svede Olivera Leightona, hraběte z Norcroftu, a provdá se za něj. Plna odhodlání vyrazí do Londýna, kde je ochotna riskovat svou pověst i případný skandál, jen aby dosáhla svého cíle. Pak ale přijde nešťastná rána do hlavy a nebohá Kathleen ztratí paměť.
Norcroft by se měl radovat, že vyhrál sázku, ale v jeho duši převládá spíše melancholie. Tak rád by už konečně potkal ženu, které by mohl věnovat svou lásku a touhu! Celý jeho dosavadní život se změní v okamžiku, kdy mu osud přivede do cesty Kathleen. Ta dívka jako by ho uhranula, ale zároveň ji Oliver podezírá z nekalých úmyslů. S odpovědností sobě vlastní se tudíž rozhodne za každou cenu odolat jejím půvabům. Avšak i v životě pravého anglického gentlemana nastávají chvíle, kdy je lepší hodit rozum a společenská pravidla za hlavu…
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ ⭐
Protože je tentokrát anotace opět poněkud obsáhlejší, není toho mnoho, co by šlo ještě o ději prozradit. Pravdou je, že už dlouho jsem nehodnotila knihu plným počtem hvězdiček. Tentokrát jsem to tak nějak cítila…
Kathleen i Oliver jsou k sobě od počátku přitahováni, jen ta ztracená paměť jim trošku stojí v cestě. Tedy ne v cestě, ale v rozhodování, zda by z jejich setkání mělo či nemělo něco vzniknout. A když se pak na Norcroftském panství objeví ještě spousta příbuzných – nejprve Oliverových, později i Kathleeniných, změní se pokojné sídlo v pěkný blázinec.
Příběh mi lehce připomínal styl Julie Quinnové – byl svižný, zajímavý a hlavně byl vtipný. Tedy aspoň některé dialogy mě přiměly k širokému úsměvu. Jen pro ukázku tu máte malý kousek rozhovoru Olivera Norcrofta s jeho matkou :
… „Cestovat v dešti je nebezpečné, Olivere. Cesty jsou zrádné a může se na nich stát cokoli.
Vzpomínáš si přece, jak kočár ubohého lorda Carltona sklouzl do příkopu a on se v něm zabil.“
Oliver stěží udržel vážnou tvář. „Pokud si vzpomínám, lord Carlton zemřel na zápal plic.“
„A ten mu přivodilo převrácení kočáru v dešti.“
„Onemocněl o tři měsíce později.“
„Ano, byla to vleklá nemoc.“ Matka si povzdechla. „Zmohla ho, když byl v nejlepších letech.“
„Táhlo mu na čtyřiaosmdesát.“
„A mohl se dožít ještě mnoha dalších spokojených let, kdyby se nerozhodl cestovat v tom nečase.“…
Čtvrtý závěrečný díl série Poslední zůstává se mi líbil jednoznačně víc, než část předchozí (Tajemsví ctnostné dámy). Kromě humoru je příběh protkán i spoustou romantiky, takže po jeho přečtení jsem měla pocit příjemně uspokojené a uklidněné dušičky. Možná hrála roli i současná nálada, a možná s mým hodnocením nebudete všichni souhlasit, ale za sebe můžu říct – jednoznačně jděte do toho.
Zdroj anotace i obrázku : Domino



Napsat komentář