v originále SCARLETT
vydalo Naše vojsko 1992, Ikar 2000, 2009





1873 – 1880 USA, Irsko
Scarlett O`Harová-Hamiltonová-Kennedyová-Butlerová stojí nad otevřeným hrobem Melanie Wilkesové, opuštěná uprostřed „staré gardy“, jejíž nepatrné zbytky sympatií berou v této chvíli za své. Bonnie zemřela, láska k Ashleymu se vytratila jako dým, Rhett ji opustil a jediná skutečná přítelkyně odchází navždy. Věrna sama sobě, tváří v tvář bezvýchodné situaci, odjíždí Scarlett do Tary, spolehlivého útočiště a nevyčerpatelného zdroje životní síly. I tam ji však čeká umírající chůva, k níž v duchu upínala své naděje. Musí tedy začít od nuly, musí získat zpět Rhettovu lásku, musí si znovu vydobýt místo v jižanské společnosti. S obvyklou energií se vrhá do tohoto nelehkého boje, ale brzy zjišťuje, že návrat bude daleko těžší, než si sama připouštěla. Rhett odolává projevům její náklonnosti, Atlanta se proměnila v nedobytnou pevnost, jen Charleston podal pomocnou ruku na této strastiplné pouti za štěstím. Jenže ani v okamžiku, kdy je Scarlett stoprocentně přesvědčena o Rhettově lásce, ještě nezazní poslední věta této knihy.
Alexandra Ripleyová nešetří napětím, pikantní zvraty a peripetie oddalují chvíli, na niž čtenáři čekali víc než půl století. Terpve druhý svazek vede hlavní hrdiny Jihu proti Severu ke konečnému rozuzlení spletitých vztahů, terpve závěrečné stránky SCARLETT dávají definitivní odpověď na otázku, kterou si od premiéry románu Margaret Mitchellové kladlo tolik milovníků jejího slavného díla. Gradující děj zavádí slečnu O`Harovou do Irska, do prostředí, z něhož pocházel její otec. Irská krev je vlastně příčinou těch rozporuplných povahových rysů, které způsobily nejstarší dceři Geralda O`Hary tolik životních komplikací. V zemitém prostředí irského venkova, mezi příbuznými, kteří ji do svého středu přijali bez jakýchkoli podmínek a zbytečných otázek, poznává Scarlett konečně sama sebe a začíná chápat, proč doma nemohla žít jako ostatní. Vření v irské společnosti, nenávist Irů vůči Angličanům, neustále doutnající povstání tvoří kulisu příběhu lásky i odříkání i jakousi paralelu války Jihu proti Severu. Širokým obloukem se tedy Alexandra Ripleyová vrátila k situaci tolik připomínající poslední dny Atlanty a ve vypjatých chvílích, kdy je opět v sázce osud země, naplňuje i osud Scarlett O`Harové.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ a 3/4
Po letech jsem se opět vrátila k této knize a mé dojmy už nejsou tak pozitivní, spíš jsem tentokrát cítila určité rozčarování a možná i trošku zklamání. Alexandra Ripley se pokusila o opravdu nelehký počin, dokončit nepřekonatelný Jih proti Severu Margaret Mitchellové a sdělit světu, jak to asi se Scarlett a Rhettem dopadlo.
K samotnému ději poznamenám, že tento je rozdělen do čtyř částí:
I. kniha, část 1. Ztracena ve tmě – neboli Scarlett a Atlanta – zde Scarlett zůstává sama proti všem, stará garda se k ní otočí zády a novousedlíky si Scarlett proti sobě poštve sama a Rhett za ní prakticky nejezdí. Proto Scarlett splní poslední přání Melly – zaopatří Ashleyho a Beaua a Atlantu opouští a míří do Charlestonu.
I. kniha, část 2. Vysoká sázka – neboli Scarlett a Charleston – Scarlett se spřátelí s Rhettovo matkou Eleanor a snaží se zuby nehty, aby v očích charlestonské společnosti působila jako dáma a tím si k sobě zpět přivábila Rhetta. To se jí však moc nedaří a ani Rhett o Scarlett nestojí, odmítá jí a se Scarlett nakonec uzavře dohodu – on se do konce společenské sezony na veřejnosti bude chovat jako její milující manžel a ona pak s tučným odchodným naždy zmizí z jeho života. Scarlett přijímá, neboť si myslí, že do konce sezony bude mít Rhetta zpátky.
II. kniha, část 3. Nový život – neboli Scarlett a Savannah – po posledním neúspěchu s Rhettem Scarlett narychlo opouští Charleston a jede do Savannah, aby aspoň zachránila třetinový podíl na Taře, který její sestra Carreen věnovala církvi, a taky aby vytrestala Rhetta (pořád doufá, že ten se za ní vydá). V Savannah se Scarlett setkává jednak se svým nesnesitelným dědečkem Robillardem a jednak s příbuznými svého otce O`Harovými. Protože Rhett za Scarlett nejede a nejede, využije Scarlett nabídky svého bratrance Columa O`Hary a jede na výlet do Irska za dalšími příbuznými.
II. kniha, část 4. Věž – neboli Scarlett a Irsko – Scarlett odplouvá do Irska, a to těhotná. Původně má v plánu se tam zdržet jen několik týdnů a pak se vrátit k Rhettovi s onou úžasnou novinkou, jenže vše dopadne jinak. Scarlett před návratem dostane z Ameriky dva dopisy, které jí obrátí život doslova vzhůru nohama a Scarlett se nakonec rozhodne, že v Irsku zůstane… Víc už ale prozrazovat nebudu. 😉
Co se týče mého dojmu z knihy, tak dle mého se Scarlett v první knize pořád chovala jak malé rozmazlené děcko, které si usmyslelo, že chce hračku jménem Rhett a za tím si šlo – svým sice originálním, ale ne vždy sympatickým způsobem. Zkrátka jsem z ní měla pocit marnivé, sobecké bytosti, které ani trochu nezáleží na lidech kolem ní, co jde bezohledně a tvrdě za svým cílem – získáním Rhetta, a to i bez ohledu na Rhetta samotného. V druhé knize Scarlett sice dospěla, ale zas tak, že z té původní „Mitchellovské“ Scarlett toho moc nezbylo, ale posuďte sami.
Rhett v celé knize působil tak nějak jako na vedlejší koleji, moc se tu neobjevoval, vlastně víc do děje zasáhne jen v Charlestonské části knihy, jinak se příběhem spíš jen tu a tam mihne, ale toť vše. 🙁
Závěrem už jen dodám – na můj vkus málo Rhetta, málo romantiky, moc rychlý konec, ale aspoň je tu happyend.
Kniha byla rovněž zfilmována – v roce 1994 vznikla čtyřdílná televizní minisérie Scarlett v hlavních rolích s Joanne Whalley a Timothym Daltonem. Ale TV série se od knihy značně liší – hlavně, co se osudu Scarlett v Irsku týče!
(zdroj anotace vč. obrázků 1,2 Naše vojsko, zdroj obrázků 3-6 www.knizniweb.cz)


Napsat komentář