v originále MASTER OF SEDUCTION
vydalo Domino, 2009
Charleston, Jižní Karolina, 1780 a oceán…
Anotace:
Byl to okamžik, o kterém sní každá dívka z dobré rodiny: před zraky smetánky města Charleston si Lorelei Dupreeová vyslechla žádost o ruku z úst pohledného důstojníka Justina. Uchvácena krásou okamžiku slíbila, že učiní vše, aby Justin svého rozhodnutí nikdy nelitoval.
Příležitost na sebe nenechá dlouho čekat. Justin má totiž políčeno na obávaného piráta řečeného Černý Jack a Lorelei se nabídne, že na zloducha nastraží léčku. Její plán však nevyjde a novopečená snoubenka se ocitá v pirátově zajetí na jeho lodi, kde má sloužit jako návnada na svého budoucího tchána.
Brzy pozná, že Černý Jack je vskutku nebezpečný, a to nejenom pro ctihodné občany, ale i pro nevinnou dívku. Jeho spalující pohled a neodolatelné charisma dávají tušit, že svou přezdívku Mistr svádění nedostal jen tak. Dokáže Lorelei tváří v tvář jeho kouzlu zachovat věrnost Justinovi? A dokáže si proslulý svůdce připustit, že žena může vnést do jeho života víc než jen pár okamžiků smyslné rozkoše?
Hodnocení: ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ a kousek
Ač nejsem milovníkem „pirátin“ (jakože on je pirát a ona jeho oběť, a protože je loď malá, tak se do sebe zamilují… obzvláště když jemu povlávají vlasy v mořském vánku u kormidla, a ona je statečná, krásná, soucitná a já nevím co ještě) a příběhů z americké historie, tohle bylo docela ucházejícné počteníčko. Možná jsem už byla moc unavená členy bratrstva, jedním krásnějším a dokonalejším než druhým. A autorčinou představou zrůdnosti tehdejšího saracénského světa.
Takže se nám tu představuje nová série, a vnáší tak svěží mořský vánek a pár nápadů. Co se mi hodně líbilo, byla skutečnost, že se nám hlavní hrdinka Lorelei bezhlavě nevrhá do Jackova lodního lůžka už na straně 3. Naopak, černý pirát si myslí, že mu stačí pár fintiček… a ono nestačí. Lorelei totiž výměnou požaduje jeho srdce. Jinak nic nebude. Jestli a jak Jackovo srdce získá, to si už přečtěte.
Samozřejmě, ostříleným čtenářům bude už při první zmínce jasné, kdo je otcem Černého Jacka, ovšem rozřešení jejich podivného vztahu bylo také tak trochu podivné. Ale tak nějak to moc nepovažuji za vadu na kráse celé knihy.
Co bylo úsměvné: idylická představa rodinného pirátského života na lodi. No lidičky, ne, fakt, tak by to nefungovalo. Leda by pirátské lodi byly vlastně takovými výletními loděmi (bezkonkurenčně vyzbrojenými laserovými děly v době luků a šípů nejlépe), které si jen tak mimochodem něco vždycky cestou „napirátovali“, aby měli „na provoz“.
Přesto se to četlo docela příjemně.
(zdroj anotace a obrázku: Domino)



Napsat komentář