Bazar: Ne
V originále CROWN OF LAUREL
vydalo Euromedia Group – Ikar 2001
Anotace :
Anglie 1809
Svedené a opuštěné Laurel nezbývá než přijmout nerovný sňatek s hrabětem Averhamem, přestože čeká dítě s jeho synovcem Harrym. Manželství se stárnoucím lordem jí přináší jenom další utrpení, ale osudová láska na sebe nenechá dlouho čekat…
Hodnocení ⭐ ⭐ a půl
O této knize se tu v poslední době hodně diskutovalo. Anotace naznačuje málo, názor čtenářek se občas dost liší a snad proto jsem se do ní pustila docela se zájmem. Bohužel, po přečtení se hlásím do tábora, který zaujal k této knize negativní postoj. Nelíbila se mi hrdinka, nelíbil se mi děj, a nelíbil se mi ani konec.
Ale abych byla trošku konkrétnější. Laurel s matkou žije z milosti v sídle lorda Averhama jako chudá příbuzná. Do Harryho se zamilovala už jako dítě, a ve své naivitě snila, jak se stane jeho ženou a paní na Norley Priory, které mělo Harrymu připadnout. Svého idola vídá jen v době jeho školních prázdnin, možná i proto nevidí jeho skutečnou povahu. A tak když vyroste do krásy, nedá Harrymu žádnou práci Laurel svést. On se pobavi a odjede, ona má hlavu v oblacích a plánuje svatbu. O to větším šokem je, když zanedlouho přijde zpráva o Harryho sňatkus bohatou dědičkou. A kdo si teď myslí, že Laurel už byla těhotná, mýlí se. Dívka byla zklamaná, leč bez následků.
Potud bych vše brala. Laurel bylo sotva šestnáct, byla zamilovaná a přesvědčená, že když se Harrymu odevzdá, automaticky to znamená svatbu. Ovšem následující chování už jsem nepřekousla. Která z vás by muži, který do očí řekne, že gentleman se s dcerou hospodyně nežení, skočila znovu do postele? Muži, který zradil a který je čerstvě ženatý ? To už není naivita, ale dle mého blbost.
Pak už na sebe těhotenství nenechá dlouho čekat a starý hrabě Averham učiní překvapivou věc – nabídne Laurel sňatek. Dívka sice nejásá, ale matkou se nechá přesvědčit. Nakonec – aspoň jedno dětské přání se jí splní – stává se paní Norley Priory.
Další děj už nebudu prozrazovat, jen dodávám, že jednání Laurel mi později přišlo docela sobecké. Uznávám, že jak roky ubíhaly, život k ní nebyl moc laskavý (ale mám chuť říct, že si to zavinila sama), přesto se většinou zachovala tak, že je třeba užít aspoň kapku štěstí a nemyslet na následky. Takovým následkem bylo třeba další dítě – a to se impotentnímu manželovi opravdu těžko vysvětluje. Nu což, zase si to holka pěkně odnesla. Ovšem to dítě taky. A otec dítěte? Ne, to už není Harry, tentokrát je to ta pravá, osudová láska. Jenže než dojde osud naplnění, je tu konec knihy. Laurel sice získá lásku muže, ale cena za ni je hodně vysoká. Takže ten happyend opravdu moc happy není…
Vzhledem k neuzavřenému konci bych očekávala, že bude nějaké pokračování, kde se vyřeší osud Laureliných dětí. Jenom doufám, že pokud je pokračování napsáno, bude trošku méně pochmurné, neboť z tohoto příběhu romantika – pokud tu vůbec nějaká byla – vyšuměla už po několika prvních stránkách. Takže koho přes mou kritiku pudí zvědavost k přečtení – přeju hodně odvahy.
A ještě poznámka k názvu knihy. Proč byla kniha vydána jako Věnec a vavřín mi, přiznávám, zůstalo záhadou. Slovenský překlad Korunka pre Laurel je téměř doslovný a výstižný. Dívce totiž kdysi věštili, že získá hraběcí korunku…
Zdroj anotace i obrázku : Ikar



Miluji pohádky se šťastným koncem, ale tahle kniha mě, nevím proč, také oslovila. Možná proto, že tolik připomínala skutečný život, který tenkrát aristokracie vedla a držela se více méně pravdy, že pozlátko bývá vykoupeno velmi draze a ne láskou, jak jsme z románů zvyklé.
Stojím si za svojím. Kniha sa mi veľmi páčila. Viem, že to nie je to obvyklá kniha, ktorú čítate celú s úsmevom na tvári a roztrepotaným srdiečkom. Aj ja milujem také knihy, som im oddaná a verná a vždy aj budem, ale toto bolo proste niečo iné. Kto sa nebojí kníh, v ktorých možno nedopadne všetko tak, ako by sme si predstavovali tak nech číta. V opačnom prípade sa tejto knihe vyvarujte ako len môžete!!!
úplně nejpřesnější překlad je „Vavřínová laureola“(=koruna, věnec) a aby byl zachovaný dvojsmysl, musela by se hlavní hrdinka rovněž jmenovat Laureola 😉
Já chápu čtenářky, které tuhle knížku hodnotí negativně. Není to oddychový příběh, na jaké jsme jinak u téhle spisovatelky zvyklé. Je temný, zdá se, že nic se neděje jak by mělo. A ten konec, ten mi přijde tedy jednoznačně nešťastný. Já bych v něm happyend neviděla. Opravdu nic pro romantické dušičky. Proto pokud máte rádi pohádky pro ženy s dobrým koncem, varuji vás, v tom případě Věnec a vavřín nečtěte!
Nicméně kniha je napsaná opravdu dobře, a P. Stratton si právem zaslouží titul spisovatelka.
mne osobne sa tato kniha nepacila bola hrozna