V originále THE SHATTERED ROSE
vydalo Domino 2000
Anotace :
Anglie 1100
Galeran z Heywoodu se po dvou letech vrací z křižáckého tažení do rodné Anglie. Už se nemůže dočkat, až obejme svou krásnou ženu Johanu, na kterou celou dobu vzpomínal s láskou v srdci. Vznešená Johana dostala před rokem děsivou zprávu o tom, že její manžel padl v boji. Nyní tedy očekává Galeranův příjezd spolu se synem Gallotem, jehož otcem je ovšem jiný muž.
Na manželovy výčitky však reaguje s hrdostí sobě vlastní: ač Galerana stále miluje, odmítá prosit o odpuštění, protože ho zradila nevědomky. Galeran sice zoufale touží svou ženu stisknout v náručí, ale zrazená mužská pýcha mu v tom brání. Situaci ztěžuje i druhý muž v Johanině životě, který se jí nehodlá jen tak vzdát. Kdo ji nakonec získá? O tom bude muset rozhodnout soud a král.
Hodnocení ⭐ ⭐ ⭐ ⭐ a půl
Příběh o Galeranovi a Johaně patří k dobré klasice historické romance. Evropa si právě užívá období vrcholného středověku : chrabří rytíři, pokorné ženy, všemocná církev a křižácké výpravy, které jsou v kurzu stejně, jako boje o moc a o trůn.
Ale vraťme se k hradu Heywoodu…
Blíží se k němu Galeran, z bojů trošku zjizvený na těle i na duši, ale s nadějí, že doma věrně čeká milovaná žena a syn, kterého ještě neviděl. Syn, který už možná běhá, a možná má zlaté vlasy jako jeho matka. Jenže u hradu čeká překvapení – brány jsou zavřeny, hrad obležen vojskem. A když se konečně sídlo otevře, aby přijalo svého pána, v sále Galerana očekává Johana s dítětem. Jenže to dítě, které drží v náručí, není jeho syn.
Nedejme se zmást anotací, Johanin druhý potomek se jmenuje Donata, a je to děvče. Zatímco Gallot (správně po otci Galeran), je již rok mrtvý…
Dramatický úvod příběhu rozehrává složitý vývoj vztahu, poznamenaného nevěrou, žárlivostí, nedůvěrou a pocitem viny, ale také zásahy lidí, kteří spor o dítě využívají jako zástěrku k posílení své moci.
Johana je trošku nevyrovnaná; svádí vnitřní boj mezi pokorou a temperamentem, pocitem viny a vzdorem, a mezi láskou ke svému muži a strachem, že díky ní zemře. Jenže Johana nedává své city snadno najevo. A tak se Galeran – na tehdejší dobu nezvykle dobrácký, trápí. Smrtí syna, žárlivostí na muže, co ho chtěl nahradit, nejistotou Johaniných citů, ale nejvíc tím, že neví proč. Neboť Johana mlčí.
Aby nebylo starostí málo, změny na anglickém trůně nutí k rozhodnutí, komu z nástupců přísahat věrnost. Špatná volba může ovlivnit celý budoucí život. A do třetice se ozývá otec Donaty, snaží se dceru získat do péče a na pomoc si bere církev. Tedy spíš jednoho z jejích zástupců. A tento muž nemá Galeranovu rodinu zrovna v lásce. Takže se nám to všechno hezky šmodrchá.
Pěkné počtení, milé, smutné, vášnivé i napínavé. Souběžně s našimi hrdiny ještě můžeme sledovat namlouvání Johaniny sestřenky Aline a Galeranova přítele Raoula. Ačkoliv mám lehkou nedůvěru k povaze Galerana, který byl tak smířlivý, až to bylo nepřirozené, přesto jsem i po druhém přečtení knihy spokojená. Zas jednou můžu mít romantické sny…
Zdroj obrázku : Domino



Kniha nebyla špatná, ale Galeran z Heywoodu je absolutně nerealisticky vykreslená postava. Choť Johana jej donutí zúčastnit se křižácké výpravy, protože se jim dosud nenarodilo dítě. Devět měsíců na to dostává zprávu, že je otcem..hurá!! Jenže- po návratu domů zjistí, že jeho syn je mrtvý, žena žije s jeho bývalým sokem v lásce a navíc spolu mají dceru. A Galeran?? Hned ji odpouští (jedna facka kvůli otci), nevlastní dceru radostně příjme a ještě hledá důvod, proč to vlastně Johana udělala…Nevěřím, že by jakýkoliv muž nebo žena takto reagovali…Tři hvězdičky dávám pouze kvůli příběhu Raoula a Aline, který se mi líbil daleko víc.
No, já ji doporučuji především čtenářkám, které nemusejí takovou tu přeslazenou romantiku. Ona se ta knížka trochu táhla. A to, že jsem vzala, že hrdinovi v jednom okamžiku násilí přišlo jako dobrá reakce na jeho manželku, bylo především proto, že v té chvíli to byla reakce, která mě nepřekvapila. Nicméně hrdina u mě dost ztratil body (i když to byl středověký rytíř) :-))
Já už jsem tuhle knihu četla také již před lety a vím, že jsem z ní měla takový nemastný, neslaný dojem. Ne, že bych jí zavrhovala, ale myslím si, že opáčko si nedám. Opravdu co člověk, to názor. 🙂
Já se téhle knížce do Jo dlouho vyhýbala, anotace mě rozhodně nenabudila. Ale pamatuji si, že nakonec se mi celkem líbila.
Dobrá středověká romance je podle mého názoru skoro to nejvzácnější z celého žánru. Tuhle knihu jsem četla už před lety a mám na ní dobré vzpomínky. Hlavní hrdinka byla trochu tvrdá a hlavní hrdina mi přišel jako chlap, co chce mít hlavně na čas pokoj od válek a výprav. Celkově mi přišlo, že ta jeho trochu překvapivě rozumná povaha byla důsledkem vyčerpání z nekonečných nejistot kolem něho a z boje o život a jeho žena pro něj představovala takové útočiště. Nicméně ani on se násilí nevyhnul (a já jsem ta poslední, která by něco takového hrdinovi odpustila, nicméně Beverley to napsla dobře, takže jsem to nakonec vzala :-))